Jak vlastně hospodářská krize ovlivňuje vysoké školy?

Otázku uvedenou v nadpisu svého článku nepoložila Ellen Hazelkornová, profesorka na Dublin Institute of Technology a významný odborník na vysoké školství působící například jako expert v OECD, jen tak. Odpovědět na ni je cílem nového komparativního projektu, který se ve spolupráci s celosvětovou asociací univerzit (International Association of Universities – IAU) právě rozbíhá a v jehož čele stojí. Přinášíme výtah z jejího článku nejen jako první informaci o velmi zajímavém projektu, ale zejména pro řadu inspirativních otázek, které v něm klade.

Redakce Vysoké školství ve světě

Tak co se to vlastně ve vysokém školství děje? Současné období, kdy se svět vyrovnává s ekonomickou krizí, vyvíjí zároveň velký tlak na vysoké školy, aby zvyšovaly svou relevanci (tedy aby ve své nabídce odpovídaly na poptávku ze strany studentů a na požadavky trhů práce) a přínos pro jednotlivce i pro společnost. Pokračuje přechod ke znalostní ekonomice a roste poptávka po vysokoškolském vzdělávání stejně jako náklady na ně, přitom se současně řada vlád potýká s finančními problémy, které se promítají do rozpočtů vysokých škol. Mnohé z těchto problémů se sice řeší již desetiletí, ale souběh faktorů nové ekonomické reality podstatně zesílil jejich synergický dopad. Dnes se běžně říká, že vysokoškolské vzdělávání musí „dělat více za méně“ (“do more with less”). Otázkou však je, zda jde o zásadní změnu paradigmatu dosavadního modelu masového vysokého školství, nebo pouze o přechodný jev.

Rektoři a akademičtí pracovníci poukazují na zhoršující se kvalitu – „namísto dvou studentů je jich teď v laboratoři pět“ – zároveň ovšem víme, že počet studentů připadajících na jednoho učitele kvalitu vzdělávání významnějším způsobem neovlivňuje. A ať je tomu jakkoli, univerzita, kde pracuji, rozhodně přijímá ty nejchytřejší studenty, říká profesorka Hazelkornová.

Výzkumníci zase říkají, že jsou přepracovaní. Ale jak o tom přesvědčit parlamentní výbor pro veřejné rozpočty, který žádá stále přesvědčivější důkazy, že vynaložené peníze přinášejí odpovídající hodnotu? Na vysokých školách se omezuje chod nejrůznějších podpůrných činností a zařízení, nákupy do knihovního fondu, služby studentům. Přitom ale na mé škole je podle průzkumu spokojeno více než 80 % studentů. Podle průzkumu, který v roce 2009 provedl American Council on Education, frustruje nedostatek zdrojů celou polovinu nejvyšších představitelů akademické sféry, ale nepřekvapilo by nás, kdyby tvrdili něco jiného? – ptá profesorka Hazelkornová.

Získáváme sice různé více či méně nahodilé informace, ale ve skutečnosti nemáme celkovou představu, co se ve vysokém školství opravdu děje. Nevíme, jak rozsáhlé jsou strukturální a organizační změny, jaký vliv má poslední vývoj na poslání vysokých škol, na studenty a kvalitu vzdělávání, na výzkum a angažovanost vysokých škol ve společnosti a na udržitelnost jednotlivých institucí i systému jako celku.

Některé země volí cestu soustředění zdrojů do omezeného počtu vysokých škol, jiné podporují slučování institucí, které má posílit jejich životaschopnost a viditelnost ve světě rostoucí konkurence. Řada vysokých škol čelí nové ekonomické realitě restrukturalizací vycházející zevnitř, jinde změny podněcují velkorysé investice. Vysoké školy jsou celkově efektivnější a produktivnější, vytvářejí nové podnikatelské a manažerské modely svého řízení, upravují strategické cíle a záměry, mění organizační strukturu. Jak se tyto změny projeví ve střednědobém a dlouhodobém horizontu?

Mnozí hledají vysvětlení, proč se náklady na vysoké školství – často rozdělované na veřejné výdaje a na školné – vytrvale zvyšují. Rýsuje se tu další finanční bublina? I zarytí zastánci bezplatného vzdělávání si začínají uvědomovat, že určitá forma spolufinancování ze strany studentů je nezbytná. Krize odhalila zásadní slabiny našeho modelu masového (veřejného) vysokoškolského vzdělávání, ale také způsobila, že nás začalo zajímat nejen, kdo studuje, ale i jakou školu a jaký program. Jak zajistit udržitelnost tohoto modelu? Kvalita je velice komplexní pojem. Ale jaký je vztah mezi zdroji a kvalitou?

Jak tento vývoj ovlivní nejen vysoké školy, ale i jejich studenty, a to všech věkových kategorií? Jaké důsledky bude mít na míru účasti na vzdělávání, volbu školy a studijního programu a na studijní výsledky? Jaký dopad bude mít na akademickou činnost?

Pod tlakem jsou i vysokoškolští učitelé. Volání po větší produktivitě a odpovědnosti vede ke zpochybňování tradičních pracovních postupů a hodnot. Ale jak zlepšovat výkonnost, jak zajišťovat vhodný poměr přidané hodnoty na vynaložených nákladech a udržovat kvalitu ve finančně obtížných časech?

V některých studiích o vysokých školách se pojem manažerismus (managerialismus) považuje za kontroverzní, různým způsobem spojovaný se ztrátou autonomie vysokých škol a přijetím neoliberálních principů. Vést univerzitu v dnešní situaci je však skutečně velmi obtížné. Rektoři a další vedoucí představitelé vysokých škol proto logicky volí strategičtější a profesionálnější přístup. Jaké výzvy se v souvislosti s vedením, řízením a správou institucí objevují a jak se mohou školy od sebe navzájem učit? Do jaké míry jde o problémy, které jsou společné pro všechny světové regiony a všechny typy institucí?

V rozvinutých zemích světa se pravidelně objevují zprávy o ekonomické krizi a jejím vlivu na vysoké školství. Situaci v Evropě v tomto ohledu například od počátku krize v roce 2008 monitoruje i EUA (Evropská asociace univerzit). Nezdá se však, že by existovala nějaká hlubší mezinárodní nebo srovnávací studie, která by šla za rámec neověřených tvrzení a informací s výpovědní hodnotou novinových titulků.

Aby bylo možné začít odpovídat na tyto i další otázky, připravuje Ellen Hazelkornová mezinárodní projekt „Dopad světové hospodářské krize na vysoké školství: výzvy pro vedení a řízení vysokých škol“ (The Impact of the Global Crisis on Higher Education: Higher Education Leadership  and Management Challenges) a to ve spolupráci s Mezinárodní asociací univerzit IAU v Paříži. Jejím záměrem je zapojit do výzkumu nejméně 50 vysokých škol z celého světa, říká v závěru svého článku profesorka Hazelkornová (přestože termín přihlášek vysokých škol do projektu vypršel již na konci července, je možné projednat účast i po tomto termínu).

Profesorka Ellen Hazelkornová je ředitelkou výzkumu a děkankou Graduate Research School na Dublin Institute of Technology, kde vede skupinu pro výzkum vysokoškolské politiky. Výrazně se uplatňuje i na mezinárodní scéně. Je konzultantkou OECD programu IMHE (Programme on Institutional Management of Higher Education), jedním z examinátorů OECD projektu Review of Higher Education and Regional/City Development a spolupracuje s IAU. Byla vedoucím expertní skupiny EU a hlavním autorem výsledné zprávy Assessing Europe’s University-based  Research  (2010),  hostovala na  University of  North  London  (dnes London Metropolitan University) a University of Melbourne. Všeobecně známá a často citovaná je její poslední knížka z roku 2011 Rankings and the Reshaping of Higher Education: The Battle for World-Class Excellence, kterou jsme ve zpravodaji Vysoké školství ve světě představili již v březnu letošního roku.

Prameny:

Ellen Hazelkorn: What Effect is the Economic Crisis Really Having on Higher Education? Chronicle of Higher Education, June 5, 2012

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Ekonomika & VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s