Rektoři v Německu kritizují výsledky boloňských reforem

Podle rektorů německých vysokých škol mají nové bakalářské programy zavedené v rámci Boloňského procesu výrazné nedostatky. Varují, že jejich absolventi nemají to, co země potřebuje. Prezident německé Konference rektorů vysokých škol (Hochschul- rektorenkonferenz – HRK) Horst Hippler tvrdí, že „reformy nesplnily nejdůležitější cíle“. Tato kritická slova pronesl jen týden poté, co spolková ministryně školství Annette Schavanová pochvalně označila Boloňský proces za „evropský úspěch“.

Redakce Vysoké školství ve světě

Jedním z cílů boloňských reforem, kterých podle Hipplera nebylo dosaženo, je větší studentská mobilita. Evropský systém přenosu kreditů (ECTS) podle něj měří pouze dobu studia v různých oblastech a nikoliv skutečné výsledky. V praxi prý mají studenti i nadále problémy s uznáváním svých studijních výkonů v jiných zemích. O nenaplnění původního předpokladu svědčí i skutečnost, že semestr na zahraniční škole absolvuje pouze 20 % studentů bakalářského studia.

President rektorské konference dále tvrdí, že bakalářské studium sice možná vede k získání odborné kvalifikace, ale na akademickou kariéru to nestačí. „Z bakaláře v oboru fyzika nikdy nebude fyzik,“ argumentuje. Připouští ovšem, že nový systém funguje lépe na profesně orientovaných vysokých odborných školách (Fachhochschulen).

Třetí věc, kterou Hippler kritizuje, je příliš striktní a zrychlený systém výuky v zájmu zkrácení doby studia. Absolventům tak chybí to, co praxe skutečně potřebuje. „Firmy chtějí osobnosti, ne jen nějaké absolventy,“ říká. „Doba, kterou člověk stráví prací, se prodlužuje, a tak je rozumné v raných fázích kariéry víc investovat do osobnostního rozvoje. Lidé musí být schopni vidět dál než jen na špičku svého nosu.“ Hippler zejména zdůrazňuje, že studenti by měli mít možnost studovat různě dlouho. Zaměstnavatelé si stěžují, že absolventi nových programů často nemají potřebné osobnostní ani odborné kvalifikace.

Profesor Horst Hippler (1946) je od roku 2009 rektorem Karlsruher Institute für Technologie (KIT), který vznikl právě v roce 2009 sloučením Universität Karlsruhe (TH), známé jako Fridericiana (1825), a německého centra jaderného výzkumu Kernforschungszentrum Karlsruhe (1956). KIT je dnes jednou z nejvýznamnějších vysokých škol zaměřených na přírodní vědy a inženýrství; z hlediska citačního indexu zaujímá 6. místo v Evropě. V letech 2009–2012 předsedal Horst Hippler rektorské konferenci spolkové země Badensko-Württembergsko a od 1. května 2012 je prezidentem německé Konference rektorů vysokých škol (Hochschulrektorenkonferenz – HRK).

Výhrady prezidenta HRK nezůstaly osamoceny. Ministryni Schavanové se za její pochvalné výroky o realizaci boloňských reforem v Německu dostalo tvrdé veřejné kritiky například také od člena rady zastřešujícího svazu studentských unií FZS (Freier Zusammenschluss der StudentInnenschaften) Erika Marquardta. Jestliže někdo považuje reformy za úspěch, nemá podle něj daleko k „halucinacím“.

Podle představitelů studentské unie v Bonu a Kolíně nad Rýnem si studenti bakalářských programů často stěžují, že z časových důvodů nemohou absolvovat část studia v zahraničí a jen velmi obtížně hledají čas, aby mohli při studiu pracovat.

Prameny:

Hochschulrektorenkonferenz – HRK

Karlsruher Institut für Technologie (KIT)

Michael Gardner Higher education heads criticise Bologna impact. University World News, Issue 235, 19 August 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, EU (organizace, celek/členské země), Německo, Výuka, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s