Jak špičková výzkumná univerzita překonává ekonomickou krizi

I v čase ekonomické krize, úsporných opatření a omezování rozpočtu i počtu pracovníků dokáží některé vysoké školy expandovat. Jedním z příkladů je Univerzita v Lundu (University Lund) v jižním Švédsku poblíž Malmö. Univerzita v Lundu byla založena v roce 1666. Velkým rozvojem prošla ve 20. století, i když na jeho začátku měla jen jeden tisíc studentů. Dnes je největší vysokou školou ve Švédsku a v mezinárodních žebříčcích se umisťuje mezi první stovkou nejlepších vysokých škol na světě. Během posledních dvou let (2010–1011) zvýšila počet svých pracovníků o sedminu. Dnes jich má 6 300, studentů 47 tisíc a roční rozpočet 890 milionů $. Mezi středoškoláky je nejpopulárnější švédskou vysokou školou. Univerzita v Lundu je členem prestižní skupiny evropských výzkumných univerzit LERU (League of Research Universities) i výrazného celosvětového společenství vysokých škol Universitas 21 (v červnu jsme informovali o jejich žebříčku vysokoškolských systémů, v němž se Švédsko umístilo na druhém místě za USA).

Redakce Vysoké školství ve světě

Podle rektora Per Erikssona je základem úspěchu Univerzity v Lundu schopnost získávat především dlouhodobé výzkumné granty. „To nám umožnilo růst. Hodně těchto dlouhodobých grantů bylo vypsáno na složité problémy, které vyžadují spolupráci různých oborů. Jejich propojování a utváření výzkumných týmů z různých disciplín i fakult je na naší univerzitě snadné, a to bylo klíčovým faktorem úspěchu.“ Z dalšího textu je však také zřejmé, že jedním z rozhodujících faktorů byla i těsná spolupráce univerzity s městem a regionem Skåne, k jehož rozvoji univerzita podstatně přispívá, a také to, že maximálně využívá i možností, které otevírá přeshraniční spolupráce v rámci EU regionu Øresundu.

Lundská univerzita má vynikající výsledky při získávání grantů, především z EU, ale i švédských. Patří mezi 10 univerzit s nejrozsáhlejší výměnou studentů v rámci programu Erasmus. Význačnou úlohu hraje i v programu Erasmus Mundus, v němž nabízí 6 magisterských studijních programů. V rámci dílčího programu Erasmus Mundus Action II se účastní 30 partnerství, z nichž 3 (se zeměmi Dálného i Blízkého východu) koordinuje, a podílí se i na dalších 6 dílčích programech. Její participace na programu je společně s Katholieke Universiteit v Lovani největší z celé Evropy.

Patří rovněž mezi ty vysoké školy, které mají největší účast v Rámcovém výzkumném programu EU (FP6 a FP7). Participuje na 110 výzkumných projektech (především v lékařství a inženýrství) v celkové hodnotě 65 miliónů $. V období 2008–2011 také získala 14 grantů od ERC (European Research Council) na zahajování nebo pokračování výzkumných projektů.

Má rozsáhlou spolupráci se Swedish Research Foundation ve více než 30 centrech excelence (v široké škále oborů, která zahrnuje například terapii kmenových buněk, léčbu cukrovky, nanoinženýrství a kvantovou mechaniku, klimatologii, mobilní komunikaci apod.). Společně s městem a soukromými podniky také založila již před 25 lety IDEON, největší vědecký park ve Skandinávii (dnes s celkovou podlažní plochou 110 tisíc m², využívanou 260 podniky s 2 000 pracovníky).

Příkladem společné péče univerzity, města a podnikatelů je také vznik výzkumného centra Medicon Village, zaměřeného na výzkum rakoviny. Když v roce 2010 společnost AstraZeneca chtěla přestěhovat svou divizi výzkumu pryč z Lundu, dokázala univerzita zajistit nezbytné prostory ve výměře 80 tisíc m². Z toho bylo 30 tisíc m² laboratoří v hodnotě 67 milionů $. Jedna z vedoucích stavebních společností ve Skandinávii věnovala jako první pro tento účel 15 milionů $. Nové centrum bylo předáno univerzitě v lednu 2012. Dnes má již 500 pracovníků a po dokončení svou kapacitu dokonce zdvojnásobí.

Georg Heuwing, pracovník mezinárodního oddělení lundské radnice, zdůraznil, že „internacionalizace byla vždycky v centru strategického rozvoje Lundu. Investování do mezinárodní budoucnosti bylo rozhodující pro náš úspěch, stejně jako těsná spolupráce mezi městem, univerzitou a naším diverzifikovaným podnikatelským sektorem. Společně v Lundu usilujeme o upevnění a další rozvoj prvotřídního a mezinárodně atraktivního vzdělávacího systému sahajícího od školky po doktorská studia, výzkum a vývoj na světové úrovni, výborné podnikatelské klima a vysokou kvalitu života.“

V příštích 20 letech se bude realizovat rozsáhlá výstavba v rámci společného projektu města a univerzity. 17 zemí se podílí na financování největšího zdroje neutronů na světě, European Spallation Source, kde bude od roku 2020 hostovat 5 tisíc vědců ročně. V roce 2015 bude dokončena stavba MAXLAB IV, největšího pracoviště na světě pro výzkum materiálů využívajícího synchrotronické radiace. Oba projekty učiní z Lundu světové centrum materiálového a bio-molekulárního výzkumu.

V rámci přípravy prvního kola výzkumného programu EU Horizon 2020 se lundská univerzita snaží realizovat další významný projekt. Společně s některými kodaňskými vysokými školami a s konsorciem hlavních evropských výrobců potravin Foodbest chce vytvořit jednu z prvních tří komunit KIC  (Knowledge and Innovation Community), které organizuje EIT (European Institute of Innovation and Technology), a stát se tak jedním ze světových center inovací v potravinářství.

Je to jeden z příkladů dlouhodobé přeshraniční spolupráce Dánska a jižního Švédska, která značně zintenzivnila přemostěním mořské úžiny Øresundu v roce 2000 a tedy propojením Kodaně a Malmö. Hned poté došlo k ustavení Øresund university  (později Øresund university network) jako formy těsné spolupráce 4 švédských a 4 dánských vysokých škol (dohromady se 165 tisíci studentů) a také Øresund Science Region, kde jsou zastoupeny nejen vysoké školy, ale i regionální orgány a vrcholové podnikové svazy obou států. (Obě iniciativy byly také vysoce oceněny – v rámci programu OECD Supporting the Contribution of Higher Education Institutions to Regional Development i udělením EU RegioStar Award v kategorii Supporting Clusters and Business Networks.) Mezinárodní atraktivita celé oblasti se ještě zvýší, až bude v roce 2018 dokončeno přímé spojení s Německem soustavou mostů a podmořských tunelů (Fehrman Belt Fixed Line), které propojí Kodaň s Hamburkem a Berlínem.

Curt Rice, prorektor pro výzkum Univerzity v Tromsø v Norsku, která s Lundem úzce spolupracuje, pokládá úspěch v inovacích a získávání externích prostředků za hlavní zdroj růstu lundské univerzity: „Budovali výzkumné skupiny kolem světově uznávaných vědců, kteří pak získali masivní podporu z Rámcového programu, a pracovali v těsné spolupráci s podniky a regionální správou. To je asi ta nejúspěšnější cesta, jak zajistit stálý rozvoj i v těchto nesnadných časech.“

Obdobně soudí i Daniel J. Guhr, ředitel konsultační firmy Illumination Consulting Group, která je poradcem švédských vysokých škol v otázkách internacionalizace: „Univerzita v Lundu uspěla, protože propojili tři věci:

• včas rozpoznali, kde jsou příležitosti pro strategický rozvoj;

• jejich postup byl založen na faktech a expertizách a využíval i externích konzultací a strategických studií;

• pro realizaci doporučení získali potřebné lidi a provedli nezbytná opatření.“

Pramen:

Jan Petter Myklebust: Top research universities show how to beat the economic squeeze. University World News, Issue 215, 01 April 2012 (http://www.universityworldnews.com/article.php?story=20120326213730206)

Lund University – Scandinavian Excellence Defined (http://www.lunduniversity.lu.se/)

Øresund university network (http://www.uni.oresund.org/)

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Utváření VŠ, Výzkum, Všechny články, Švédsko

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s