Strategie pro nově zřízenou univerzitu

Co má dělat, chce-li co nejrychleji dosáhnout špičkové úrovně? 

Romulo Pinheiro – Internal Transformation and External Engagement: Building a New University. University of Oslo, HEIK 2012/02.

Jakou strategii musí zvolit nově zřízená univerzita, chce-li co nejrychleji dosáhnout špičkové úrovně? Právě tuto otázku si klade norský výzkumník Romulo Pinheiro ve své studii „Vnitřní transformace a vnější působení: Budování nové univerzity“. Předmětem jeho výzkumu, který přináší řadu příkladů dobré praxe a inspiraci pro české univerzity působící v regionech, je nedávno zřízená norská univerzita v Agderu. Studii publikovala norská Univerzita v Oslu.

Redakce Vysoké školství ve světě

Studie Romula Pinheira vychází především z toho, že v Norsku, podobně jako v jiných zemích, prochází vysoké školství hlubokou transformací. Transformace zde má mnoho důvodů, mezi nimiž je potřeba zmínit zejména demografické trendy, místní a národní konkurenčními tlaky, aspirace institucí přejít ze statusu univerzitní kolej (university college) na status univerzity apod.

Konkrétním předmětem výzkumu studie je dynamický rozvoj jedné z nedávno zřízených univerzitních vysokých škol – University of Agder  na jihu Norska. Přestože její historie jako univerzitní koleje (university college) sahá až do poloviny 19. století (škola dlouho fungovala jako učitelská kolej), statut univerzity získala (po předběžném schválení ministerstvem školství a výzkumu) až v roce 2007. V roce 2011 měla 9 700 studentů (téměř 10 % v rámci celého Norska) a zaměstnávala 900 pracovníků (60 % z nich bylo zapojených do výuky a výzkumu).

Na základě studia institucionálních dokumentů a výsledků kvalitativního šetření (částečně strukturovaných rozhovorů s pracovníky univerzity) mapuje autor situaci a snaží se postihnout strukturální a kulturní proměny vyvolané změnami v právním statusu, roli univerzity v kontextu jejího bezprostředního geografického okolí a převládání globálních modelů při organizaci činností univerzity, včetně jejich následného vlivu na zapojení univerzity do vnějšího světa. Empirické poznatky ukazují, že se univerzita pokouší nalézt rovnováhu mezi globálními aspiracemi směřujícími k dosahování excelence, a snahou plnit i roli regionální školy, která vyžaduje aktivity odpovídající potřebám daného regionu.

Autor na závěr shrnuje nelehké výzvy, které stojí před nově zřízenou univerzitou, do čtyř bodů:

• Zvyšovat počty studentů z oblastí mimo region, v národním i mezinárodním měřítku, ale zároveň v dlouhodobém trendu pokračovat v podpoře vysokoškolského vzdělávání místních studentů.

• Posilovat akademickou úroveň klasických oborů a rostoucí globální orientaci, a to zejména ve výzkumu; současně však uspokojovat potřeby studentů pro regionální trh práce a poskytovat jim tedy systematické profesní vzdělávání.

• Postupně redukovat závislost na veřejných finančních zdrojích a budovat podnikatelský duch univerzity – posilovat inženýrské a přírodovědné součásti univerzity prostřednictvím vnitřního benchmarkingu a využívat výhody vyplývající z kontaktů univerzity s jejím vnějším prostředím.

Propojovat národní a mezinárodní ambice spočívající v dosahování globální excelence, současně se strategickým cílem, který spočívá v podpoře kontaktů univerzity s regionálními institucemi.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Jiné evropské země, Kvalita, Norsko, Třetí funkce, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s