Odměňování vysokoškolských učitelů v zemích bývalého SSSR

Gregory Androushchak and Maria Yudkevich – Post-soviet universities need academic salaries reform to succeed. University World News, Issue 216, 08 April 2012.

O srovnávací studii Paying the Professoriate: A Global Comparison of Compensation and Contracts, zpracované mezinárodním týmem pod vedením Philipa Altbacha, vyšly již dvě informace v článcích Kde platí učitele vysokých škol nejlépe?Udržet akademické pracovníky v Evropě penězi nestačí. Ve třetí části se dva ruští autoři zabývají nejen současnou neutěšenou situací v Rusku, ale i v dalších zemích bývalého Sovětského svazu.

Redakce Vysoké školství ve světě

Vysoké školy v postsovětských zemích platí své učitele především za výuku a nijak nestimulují výzkum. Mnozí vysokoškolští pedagogové si přivydělávají ve vedlejších pracovních poměrech a potenciální akademické pracovníky odčerpává průmysl. Zvýšení platů by mohlo posílit kvalitu vysokých škol a udržet na nich odborníky. Po desetiletí se sovětské vysoké školy řídily, hodnotily a financovaly podle stejných principů. Teď je jiný systém, ale pracovní smlouvy vysokoškolských pedagogů, kteří jsou pilířem každé univerzity, se příliš nezměnily.

Pracovní smlouvy učitelů na vysokých školách v postsovětských zemích stále odrážejí skutečnost, že základní náplní mnohých vysokoškolských institucí je proces výuky a učení. To znamená, že kontrakty více či méně vymezují učební úvazky a související povinnosti, které jsou také předmětem většiny monitorovacích a vykazovacích činností. Pobídek a příležitostí k aktivnímu zapojení do výzkumu mají obecně vysokoškolští učitelé jen málo. Výzkumná činnost je špatně placená a učební úvazky vysoké.

Výuka je jako zdroj příjmů pro postsovětské akademické pracovníky mnohem významnější než v ostatních zemích. Také se nevěnují konzultační a expertizní činnosti, ale spíše volí vedlejší práci mimo akademickou sféru (typickým příkladem jsou Rusko a Arménie). Ve srovnání s odborníky v jiných sektorech jsou vysokoškolští učitelé poměrně špatně placeni, a to jak na vyšších úrovních (docenti či profesoři), tak na nižších vstupních úrovních (asistenti a odborní asistenti).

Nízké platy, běžné přivýdělky

Ve všech vyspělých zemích je běžné, že menší finanční ohodnocení akademickým pracovníkům kompenzují nejrůznější nepeněžní výhody. I s přihlédnutím k této skutečnosti jsou však platy učitelů na vysokých školách v postsovětských zemích podstatně nižší než v jiných zemích. Důvodem je alespoň zčásti to, že jde o země, které jsou celkově ve srovnání se západoevropskými státy, USA, Kanadou nebo Austrálií poměrně chudé. Tato skutečnost však nevysvětluje, proč jsou platy postsovětských akademiků více než dvakrát nižší vzhledem k hrubému domácímu produktu na obyvatele. V Nigérii, Etiopii nebo Indii, kde je HDP na hlavu také nízký, jsou relativní výdělky univerzitních pedagogů ve srovnání s ostatní populací obrovské.

Platy jsou nízké a nedostačující, vedlejší výdělky tudíž dosti běžné. Řada pedagogů učí na několika vysokých školách (včetně programů zaměřených na zisk), dává soukromé hodiny nebo si přibírá další vyučovací povinnosti na domovské instituci. Mnozí využívají dobrého jména vysoké školy, která je jejich hlavním zaměstnavatelem (a málo platí), aby získali dobrou hodinovou sazbu v rámci smlouvy s méně uznávanou a na zisk zaměřenou soukromou vysokou školou, která platí dobře.

Vysoké školy v řadě postsovětských zemí již nerealizují své vlastní přijímací řízení, ale nahradily je jednotnými státními zkouškami. Soukromí učitelé jsou však stále velice žádaní, protože pomáhají s přípravou na tyto jednotné testy. Uchazeči o studium ve všech příjmových kategoriích si přípravným studiem zvyšují šance na přijetí na ty nejlepší univerzity.

Sociální výhody

Zatímco pracovní smlouvy akademických pracovníků v postsovětských zemích se ve srovnání s vyspělými zeměmi výrazně odlišují, sociální výhody jsou víceméně stejné jako jinde ve světě. Vysokoškolští učitelé mají penzijní připojištění a delší dovolenou. Jedině během ní mohou odborníci, kteří jsou přetížení vyučovacími povinnosti, ale stále se nevzdali svých výzkumných ambicí, provádět výzkum. Další potenciální výhody spočívající např. v příspěvcích na bydlení v podstatě neexistují.

Během sovětské éry měli vysokoškolští učitelé celou řadu nefinančních výhod a zároveň vyšší společenské postavení než odborníci v ekonomické sféře. Akademická profese tak lákala nejschopnější absolventy, kteří měli zajištěný poměrně dobrý plat, vysoký sociální status, sociální výhody i jasnou perspektivu z hlediska kariéry.

Podmínky, které se dnes nabízejí akademickým pracovníkům, zejména mladým, mají opačný účinek. V důsledku toho nejlepší potenciální výzkumní pracovníci volí neakademickou dráhu nebo odjíždějí pracovat na zahraniční univerzity. Budování špičkových univerzit v Rusku proto závisí na tom, zda a jakým způsobem budou znovu zavedeny odpovídající pobídky.

Řada postsovětských zemí zažívá demografický šok: populace ve věkové skupině 16 až 19 let je kriticky nízká. Na začátku 90. let minulého století se rodilo málo dětí, protože jen nemnozí našli dost odvahy k založení rodiny.  Nedostatek studentů vede k obrovské konkurenci mezi vysokými školami, které se přetahují o schopné i méně schopné studenty. Představitelé vysokoškolské politiky musí nejen řešit tuto náročnou situaci, ale také provést reformu celého vysokoškolského sektoru a zbavit se nekvalitních institucí chrlících podřadné diplomy.

Změna pracovních smluv je klíčovým prvkem pro lepší motivaci vysokoškolských učitelů, a přitáhne na vysoké školy nové mladé lidi.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Financování, Jiné evropské země, SNS, VŠ pracovníci, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s