Co je kultura kvality vysokých škol

Jedním z velkých témat, které globálně prostupuje současným vysokým školstvím, je zajišťování kvality (quality assurance). Pojem samotný je však velmi široký a má mnoho různých dimenzí. Do značné míry není ani jednoznačně zakotvený, a to hlavně proto, že i pojem kvalita (míněno kvalita ve vysokém školství) je „tekutý“ a neexistuje jeho jediná všeobecně přijímaná definice. Rovněž platí, že je silně podmíněný dobovým a kulturním kontextem. Zkoumáním kultury kvality na vysokých školách se zabýval v souvislosti s institucionální kulturou kvality (quality culture) projekt Examining quality culture in higher education institutions (EQC). Realizovala jej Evropská asociace univerzit (EUA) spolu s německou konferencí rektorů (HRK) a skotskou Quality Assurance Agency (QAA Scotland).

Redakce Vysoké školství ve světě

Projekt, zahájený v říjnu 2009 a uzavřený v únoru t.r. workshopem v Edinburku, probíhal v rámci celé Evropy (v první fázi se dotazníkového šetření zúčastnil 222 instituci z 36 zemí).

Na rozdíl od spíše mechanistického/technokratického přístupu, které je spojeno se zajišťováním kvality, se v konceptu kultury kvality klade větší důraz na sdílení a rozvoj institucionálních hodnot, nejde v něm o kontrolu a ani o hodnocení jako takové. Předpokládá se, že vlastně každá organizace má svou unikátní institucionální kulturu, kterou je možné (a někdy i nutné) nějakým způsobem rozvíjet. Vztah mezi oběma koncepty je nastaven tak, že zajišťování kvality je chápáno jako jedna součást obecnějšího konceptu kultury kvality.

Konkrétním cílem projektu EQC bylo zejména sledování dynamiky mezi rozvojem vnitřní institucionální kultury kvality (tj. jak v rámci instituce participují jednotliví aktéři) a formálními procesy zajišťování kvality.

Zatímco první fáze výzkumu se soustředila na identifikaci samotných procesů zajišťování kvality a byla založena na kvantitativním výzkumu (pomocí dotazníkového šetření), druhá fáze dávala do souvislosti tyto formální procesy s reálnou podobou institucionální kultury na vysokých školách. Hlavní používanou metodou byl v tomto případě kvalitativně vedený rozhovor.

Ukázala se velká rozpornost celého konceptu. Na jedné straně existuje tlak směrem k zajišťování kvality na nadnárodní úrovni (EHEA), což lze vnímat jako tlak na určitou míru jednotnosti vysokých škol, ale na druhou stranu se požaduje, aby procesy zajišťování kvality zohledňovaly „kulturní“ odlišnosti jednotlivých institucí. A že stejně tak jako je nejistá kvalita sama, je nejisté i to, co znamená „dobrá“ kvalita kultury.

Základním výsledkem je nicméně několik důležitých konstatování. Prostředí vysoké školy je velmi komplexní, hrají v něm roli různí aktéři, sdílené normy a hodnoty (ty mohou být různé například na různých úrovních školy – vytvářejí se zde subkultury). Jen pouhé nastavení procesů zajišťování kvality neznamená automatické posílení kultury kvality vysoké školy. Je nezbytná dobrá znalost vnitřního prostředí školy a jen ta může sloužit jako východisko pro další postupy. Řešitelé projektu dokonce tvrdí, že formulování správných a relevantních otázek (založených na důkladné analýze konkrétního prostředí) je důležitější než vlastní odpovědi na ně. V závěru konstatují, že teprve znalost toho, jak vypadá souhra (interplay) mezi zjevnými a formálními procesy zajišťování kvality a latentními a neformálními hodnotami a normami může vést k tomu, že se podaří ovlivnit a posílit kulturu kvality na dané vysoké škole.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Kvalita, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s