Stane se školné v USA novou dluhovou bublinou?

Daniel Anýž – Americké studenty svírá smyčka dluhů, Obama hledá, jak jim pomoct. Hospodářské noviny 30. 5. 2012

Již dříve přinesl zpravodaj Vysoké školství ve světě informaci o rostoucích potížích amerických studentů a absolventů se zvyšujícím se školným a splácením půjček, které si na studium berou dvě třetiny vysokoškoláků. Školné na vysokých školách a studentské půjčky jsou však v USA odjakživa; proč je z toho tedy najednou takový problém? Je to způsobeno dvěma základními dlouhodobými trendy. Školné v posledních 20 letech roste rychleji než příjmy domácností a uplatnění absolventů a jejich příjmy v poslední době už nejsou, co bývaly. Zvyšuje se tedy zadluženost studentů na konci studia a po absolvování se snižuji jejich schopnosti dluh splácet.

Celkový dluh studentů již před rokem přesáhnul bilion dolarů. Avšak v letošním roce prezidentských voleb se z problému studentských půjček stalo v USA i velké politické téma, ke kterému se vyjadřují oba kandidáti – Barack Obama i Mitt Romney. Zajímavý článek o této situaci přinesl v Hospodářských novinách Daniel Anýž, s jehož laskavým svolením text přetiskujeme.

Redakce Vysoké školství ve světě

V americké ekonomice narostla nová dluhová bublina. A i když není tak nebezpečná, jako byla hypoteční krize, která v roce 2008 poslala do kolen Wall Street, už teď má negativní dopad na celou generaci Američanů.

Na dnešní vysokoškoláky, jejichž většina si svá studia hradí ze studentských půjček. V USA šlo vždy o běžnou praxi, v posledních letech se ale rozevřely nůžky mezi nárůstem školného a ostatních studijních výdajů na jedné straně – a aktuálním nedostatkem kvalitních pracovních příležitostí pro čerstvé absolventy na straně druhé.

Studenti končí školy s mnohem větší dluhovou zátěží než dříve, ale na splacení těchto půjček mají méně prostředků než generace před nimi. Dnešní absolventi kvůli dluhům déle zůstávají v domácnostech s rodiči, odkládají založení vlastních rodin a mohou si nechat zdát o velkých investicích, jako by byl třeba nákup domu.

„Budu to splácet donekonečna,“ popsala svoji situaci pro deník New York Times čtyřiadvacetiletá Chelsea Groveová, která kvůli dluhu ve výši 70 tisíc dolarů přerušila bakalářské studium na univerzitě v Bowling Green v Ohiu. „Je mi nevolno, když jen pomyslím na další půjčování peněz,“ vysvětluje.

Dluhová oprátka

Podobných příběhů jsou teď americká média plná, Wall Street Journal například citoval čtyřiatřicetiletou právničku Tracey Paulsenovou z Massachusetts, která si po univerzitě o několik let odložila splácení dluhu. S částkou 200 tisíc dolarů si ale ani tak nedokáže poradit. „Je to jako smyčka kolem krku, z které není úniku,“ říká právnička, která kvůli splácení půjčky odložila plány na svatbu a zrušila účet, na kterém si spořila na penzi.

Na studia si v současnosti půjčují dvě třetiny amerických vysokoškoláků, celkový dluh, který mají u bank, se přehoupl přes bilion dolarů, což už je více, než mají všichni Američané rozpůjčováno na svých kreditních kartách. Průměrný dluh na jednoho studenta bakalářského studia činí 23 300 dolarů.

Kořeny současné krize sahají do 80. let, kdy školné začalo růst rychleji než příjmy domácností. Celkové výdaje na studium se za posledních patnáct let takřka zdvojnásobily, roční studium na státní universitě v Ohiu přijde na 25 tisíc dolarů, na jiných univerzitách to může být několikanásobek této částky.

Příjem vysokoškoláka ve věku 25 až 34 se naopak za posledních deset let snížil o 15 procent, v průměru nyní činí 53 539 dolarů ročně. Ekonomická recese výrazně zasáhla právě absolventy hledající své první zaměstnání. Podle analýzy agentury AP bylo loni bez zaměstnání nebo pracovalo jen na částečný úvazek 54 procent absolventů ve věku 25 let a mladších.

V roce prezidentských voleb se z problému studentských půjček nevyhnutelně stalo i velké politické téma. „Michelle a já jsme byli ve vaší kůži, nenarodili jsme se se stříbrnou lžičkou v puse,“ přesvědčoval prezident Obama – v narážce na bohatý rodinný původ svého volebního soupeře Mitta Romneyho – přednedávnem studenty univerzity v Boulderu v Coloradu, že dělá vše, aby jim situaci ulehčil.

Horší než rodiče

Bílý dům navrhuje snížení úroků z půjček a prosazuje, aby univerzity a finanční ústavy musely studenty transparentně informovat o podmínkách půjček. Současná praxe totiž připomíná nedávnou situaci na trhu s hypotékami, kdy banky zatajovaly například progresivně rostoucí výši splátek.

„Jak mají děcka platit dluhy, když nemohou najít práci,“ útočí na druhé straně Obamův oponent Romney na prezidentovu ekonomickou politiku.

A vysokoškoláci? Ti budoucnost nevidí dobře. Z průzkumů vyplývá, že většina dnešních absolventů se obává, že budou v životě méně úspěšní, než byli jejich rodiče.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Financování, OECD (organizace, celek/členské země), USA, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s