Vysoké školství a finanční krize

Terri Kim – Higher education amid financial meltdown. University World News, Issue 201, 11 December 2011.

Autorka nejprve odpovídá na otázku, jak působí evropská krize na vysoké školství. Některé důsledky krize jsou již zřejmé, jako například vliv na mobilitu a internacionalizaci, na změnu podoby studijní a pracovní kariéry, na globální diverzifikaci vysokoškolských institucí a jejich stratifikaci. Upozorňuje na nebezpečí, že zvyšující se společenské nerovnosti se začnou propojovat s nerovnostmi v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Úvaha však jde ještě dále a hlouběji, klade další otázky, které se týkají oprávněnosti dnešního způsobu uvažování o vysokých školách a jejich funkci.

Redakce Vysoké školství ve světě

Jak působí evropská krize na vysoké školství? Některé odpovědi jsou zřejmé. Za prvé krize není jen evropskou záležitostí, ale je těsně propojena s globálním finančním systémem. Média předvídají, že soudržnost Evropy se může rychle rozvolnit a že šetření, vysoká nezaměstnanost, sociální neklid, vysoké úroky a bankovní chaos s námi patrně zůstanou i nadále. Důsledky krize skutečně vyvolávají obavy – ale zároveň jsou zcela nepředvídatelné.

Za druhé se krátkodobé cíle evropské politiky patrně nezmění. EHEA (European Higher Education Area) i ERA (European Research Area) jsou širší než jen eurozóna, proto krize eurozóny nepostihne nutně i vizi Evropy v roce 2020 (Europe 2020) jako znalostní a vysoce konkurenceschopné ekonomiky. Nepřekvapuje proto ani nedávné prohlášení Evropské komise, že hodlá rozšířit program Erasmus a zdvojnásobit mobilitu studentů v celé Evropě. Proti dnešnímu sedmiletému rozpočtu se v programu na léta 2014–2020 finanční prostředky zvýší o 70 % až na 19 miliard €. Evropská komise také 30. listopadu 2011 představila balíček opatření na podporu výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti především v přírodních vědách a klíčových technologiích, který je obsažen v programu Horizon 2020 pro období 2014–2020 a s náklady 80 miliard €.

Když jsme toto konstatovali, musíme však za třetí uvést, že finanční zatížení jak na národní, tak individuální úrovni zcela jistě ovlivní strukturu mobility ve studiu i v kariéře, zejména v zemích jižní Evropy. Na „světové postavení“ Evropy se projeví také dopady snah o kontrolu imigrace. Nová omezení imigrace a zvýšení školného ve Spojeném království od roku 2012 na příklad znamenají, že tam patrně klesne počet zahraničních studentů také ze zemí mimo EU. Již dnes podle posledních údajů UCAS (Universities and Colleges Admissions Service) počet přihlášek studentů narozených ve Spojeném království klesl o 15,1 % a je pravděpodobné, že klesne počet přihlášek studentů z evropských zemí. Naopak se po oznámení o zvýšení školného zvýšil počet britských studentů, kteří se ucházejí o studium na vysokých školách v jiných zemích Evropy.

Také pracovníci vysokých škol, především ze zemí nejvíce zasažených krizí eurozóny nebo ti, kteří by doma jen obtížně pokračovali v akademické kariéře, budou uvažovat o migraci do jiných evropských zemí, kde se v práci užívá angličtina. V tomto ohledu budou pro mnohé evropské akademiky vysoké školy a výzkum ve Spojeném království atraktivní destinací. Podle studie Mapping mobility, kterou v červnu 2011 publikovala Academic Cooperation Association, mají Spojené království, Norsko a Švýcarsko relativně vysoký podíl vysokoškolských pracovníků ze zahraničí nebo v zahraničí narozených.

Za čtvrté uvedené skutečnosti – nová struktura studijní i kariérové mobility v rámci EHEA i ERA, možné dopady dnešní krize eurozóny na vysoké školství spolu s dalším rozšířením mobility v programu Erasmus a rekordní zvýšení financování výzkumu Evropskou unií – mohou znamenat novou „hierarchii“ a novou „koncentraci“ mobilních talentů v rámci mnohem stratifikovanějšího systému evropského vysokého školství. EHEA je tvořena nejméně 6 tisíci institucí s více než 30 milióny studentů. Zdá se, že v ní dochází k nové stratifikaci vysokoškolských institucí, kterou odrážejí žebříčky světových univerzit, a k nové koncentraci talentů díky nadnárodní akademické mobilitě.

S tím je spojen pátý bod – neoliberální tržní principy patrně naruší tradici kontinentální Evropy financovat vysoké školství převážně z veřejných zdrojů. Restrukturalizace založené na principech new public managementu již po mnoho let v celé Evropě reformují vedení, správu a řídící struktury vysokých škol, což často vede k fúzi a korporatizaci veřejných vysokoškolských institucí. Dánsko, Švédsko a Nizozemsko nedávno začaly požadovat od studentů ze zemí mimo EU školné kryjící plné náklady studia, a stoupá také tlak na zavedení školného i pro domácí studenty (např. v Nizozemsku a v Belgii, jak to komentoval Hans de Wit v University World News z 18. 9. 2011).

Na druhé straně Atlantiku se již diskutuje o tom, že studentské půjčky v Americe jsou obdobou předcházející bubliny s nemovitostmi: studenti jsou tlačeni k tomu, aby investovali do něčeho, co si nemohou dovolit a co nepotřebují. Dnešní situace ve Spojeném království není příliš odlišná a vysoké školné a zvyšující se studentské půjčky se mohou v blízké budoucnosti stát velkým problémem nerovnosti ve společnosti i v mnoha dalších evropských zemích. Může být vážně ohrožena jak kvalita, tak spravedlivý přístup k vysokému školství.

Měnící se hospodářský zeměpis Evropy rozdělené na Sever a Jih i politická diskuse o roli Západu a Evropy ve světě – která se neodvratně blíží, jak se v globálním měřítku rychle mění mezinárodní politické i ekonomické vztahy – vyvolávají bezprostřední otázky o dnešní politice „mobility“ a o roli vysokých škol a vysokoškolských systémů jako center ekonomických i vědeckých a kulturních inovací v rámci EHEA a ERA.

Asi by stálo za to se znovu podívat na některé módní pravdy dnešní politiky: že svět je znalostní ekonomikou, že nám ve vysokém školství jde o tvořivost a inovativnost, že pro řízení vysokých škol je nejlepší podnikový (manažerský) model a že úkolem společenských věd je připravovat podklady pro politiky.

Než se úplně zablokujeme tvrzením, že společenské vědy, například ekonomie, mohou s jistotou předvídat budoucnost, mohli bychom alespoň prověřit ty otázky, které společenským vědám klademe. Měli bychom znovu zvážit, zda nemáme přílišnou důvěru v „management“ jako tvořivou a osvobozující sociální techniku, která je zvláště vhodná pro vysoké školy a k tomu, aby současně inspirovala i řídila jejich pracovníky.

Bez problémů se vyrovnáváme s otázkami, o nichž se nám zdá, že na ně máme odpověď: jaké jsou účel a funkce vysokého školství ve veřejné sféře Evropy – která se teď nazývá Unie inovací? Jaké jsou účel a funkce vysokého školství – ve světě, který se vážně pokouší vymyslet manažerský koncept „impaktu“ a propojit jej s financováním vysokých škol? Jaký druh znalostí mají evropské vysoké školy produkovat – v rámci takových ideologických konceptů, jako je „relevantní výzkum“? A co se bude považovat za „zisk“ vysokých škol?

Naše uvažování a diskuse o globálních ekonomických a politických vztazích a problémech vysokých škol asi není v poslední době na nejvyšší úrovni.

Dr. Terri Kim se jako docentka na Brunelově univerzitě v západním Londýně zabývá komparativní analýzou vysokoškolských systémů a podílí se na práci výzkumných center několika anglických univerzit. Má široký interdisciplinární základ (historická sociologie a mezinárodní politická ekonomie). Je zaměřena na globální a interkulturní problémy. Dnes pracuje především na výzkumu akademické mobility a migrace a na formách produkce vědy. Absolvovala vědecké stáže na Collège de France v Paříži a London School of Economics, kde také získala doktorát, podílela se na strategické studii Brain Korea 21 zpracované na univerzitě v Soulu a jako konzultant CERI-OECD (Centre for Educational Research and Innovation) připravila studii o globalizaci vysokého školství.

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Společnost & VŠ, Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s