Studenti požadují dohodu o mobilitě a jejím financování

Ještě před dubnovou konferencí v Bukurešti o Boloňském procesu byla publikována výroční zpráva Evropské studentské unie (ESU) za rok 2012 „Bologna očima studentů“ (Bologna with Student Eyes). Konstatuje se v ní především, že „navzdory reformám a změnám, které ve vysokoškolském vzdělávání proběhly od roku 1999, dosažené výsledky stále pokulhávají za tím, k čemu se ministři zavázali a co ve svých cílech propagují. Vývoj během posledních tří let od konference v Lovani v roce 2009 není uspokojivý v celé řadě oblastí, některé dokonce zaznamenaly politováníhodný krok zpět.“ A dále, že „nejsledovanější z realizovaných akčních linií je mobilita studentů. Zásadní otázkou, kterou je však třeba řešit, je její financování.“ Díky iniciativě ESU se tak do programu ministerské konference dostaly požadavky vypracovat novou smlouvu o mobilitě studentů i akademických pracovníků a zajistit její lepší financování.

Redakce Vysoké školství ve světě

Nová výroční zpráva Evropské studentské unie (ESU) na 150 stranách z velké části znovu formuluje požadavky kladené již před třemi, pěti, sedmi nebo dokonce i devíti lety, a to z valné části proto, že pokrok v realizaci potřebných reforem v celé Evropě je v důsledku nedostatku politické vůle jen velmi pozvolný.

Ve většině evropských zemí se veřejné výdaje na vysoké školství buď již snížily či se snižovat budou bez ohledu na požadavky opakované na konferencích ministrů, aby se veřejné financování zachovalo navzdory pokračující ekonomické krizi. A zvlášť znepokojivé je, že v řadě zemí se současně značně snižuje podpora studentů, a v těch nejhorších případech se rozšiřuje a zvyšuje školné i náklady na studium. Nedostatečná rovnost v přístupu ke vzdělávání a klesající dostupnost (accessibility, affordability) vysokoškolského vzdělávání patrně zvýší riziko, že dnešní nezaměstnaná mládež, třeba i s vysokoškolským vzděláním, se zítra stane ztracenou generací.

Studenti i akademičtí pracovníci protestují proti některým změnám ve vysokoškolské politice, především proti tomu, že rozšiřováním a zvyšováním školného a zdůrazňováním především individuálního přínosu se proměňuje vnímání vysokoškolské vzdělávání v obchodovatelné zboží (commodity).

Podle ESU se dnešní mladá generace vyznačuje dosud nejvyšší vzdělaností, ale „rozdíl mezi očekáváním a tím, co naše společnost může skutečně poskytnout, se podle všeho jenom zvětšuje“.  Vezmeme-li v úvahu zvyšující se zadluženost absolventů a situaci na trhu práce, která pro mladé nevypadá příliš slibně, „nemělo by být s podivem, že se při snaze ovlivňovat politiku dává přednost protestům“. Na síle proto nabírají různá společenská hnutí, která jsou často zaměřena na studenty a mladé lidi „v krajně nejisté situaci, pokud jde o studium a pracovní vyhlídky“. Současná společenská a hospodářská krize vyhnala nezaměstnanost ve většině evropských zemí do závratných výšek, a to zejména u mladých lidí.

Diskuze by se proto měla soustředit především na základní otázky jako je financování a správa a řízení vysokého školství. Snižování výdajů na vzdělávání dlouhodobě stejně nebude stačit, protože přijdou mnohem závažnější problémy včetně ekologických a sociálních výdajů, jež jsou v dnešní podobě neudržitelné. Ať jde o investování veřejných prostředků s cílem zajistit dlouhodobý růst nebo zabránit vzniku nákladů na řešení sociálních problémů, „závěr je stejný: investovat veřejné zdroje do vzdělávání není jen nejinteligentnější, ale také nezbytná strategie.”

„Vysokoškolské systémy jsou dnes více než kdy jindy vystaveny obrovskému tlaku, aby zvýšily relevantnost vzdělávání a dokázaly vybavit evropské občany znalostmi a dovednostmi, které by jim pomohly čelit současné krizi a zároveň položily základy dlouhodobé udržitelnosti,“ uvádí se v letošní zprávě ESU. „Je zřejmé, že Boloňský proces nebyl v posledních třech letech odpovídajícím způsobem využit k řešení této politické priority a nedokázal držet krok s rychlým vývojem diskuzí v jednotlivých státech o financování vysokoškolského vzdělávání, zaměstnanosti a sociálních otázkách. „Pozornost je rozptýlená, potenciál Evropy není dostatečně využit a rozdíly v přístupu jsou obrovské. Přitom bychom ze společné platformy Boloňského procesu mohli a také měli mířit podstatně výš.“

Výroční zpráva uvádí, že mobilita studentů je od roku 2009, kdy začala být vnímána jako symbol úspěšnosti EHEA, nejsledovanější z realizovaných akčních linií. I když se se mobilita studentů zvyšuje, „je nutné řešit nevyváženost pohybu mobilních studentů uvnitř Evropy i v rámci ostatních kontinentů. Tato nevyváženost stále častěji vyvolává v jednotlivých státech politické diskuze na téma financování mobility.“ Tady mohou být zájmy jednotlivých států „v rozporu s evropským úhlem pohledu. Například svoboda pohybu občanů a pracovníků je v Evropské unii považována za jedno ze základních práv.“

Zatím se pozornost zaměřuje na vyvažování pohybu studentů v rámci Evropy a ostatních regionů, ale „zásadními otázkami, které je třeba řešit, jsou financování mobility a práva studentů v EHEA po roce 2020.“ Nedostatek řádného a odpovídajícího financování je „nejvýraznější překážkou v mobilitě“ zejména pro studenty z hůře situovaných rodin.

„Jednoznačný závazek zajistit plnou přenositelnost grantů a půjček formulovaný v roce 2009 se v posledních třech letech tiše ignoruje nebo se od něj dokonce ustoupilo, čímž je možnost účastnit se mobility i nadále do značné míry omezena.“ Tento závazek, byť deklarovaný EU, je však „bezcenný, pokud není svázán s konkrétním termínem a jasně definován.“

Výroční zpráva požaduje „důvěryhodné řešení zásadních problémů spojených s nedostatečnou finanční podporou, nedostatkem základních práv mobilních studentů a uznáním jejich potřeb.” Možnost účastnit se mobility musí být otevřená všem studentům bez ohledu na jejich sociálně-ekonomické zázemí.

Výsledkem této kritiky je požadavek vypracovat „dohodu o mobilitě“, která povede ke skutečně svobodnému pohybu studentů a akademických pracovníků. Dohoda „má mobilním studentům zaručovat rovná a spravedlivá práva, zahrnovat společnou politiku financování mobility zajišťující vyrovnaný pohyb studentů a řešit zbývající překážky v oblasti uznávání výsledků studia a informací o možnostech studia“.

Trhliny, které se v současném celoevropském ekonomickém a politickém kontextu objevují, poukazují na to, jak je nezbytné dát Evropě nový směr na základě vize společného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. „Neměli bychom připustit, aby se tato vize stala jen nostalgickou vzpomínkou na to, jak skvělé myšlenky jsme kdysi měli,“ konstatuje výroční zpráva na závěr.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Internacionalizace, Studenti, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s