Investice do vysokého školství, investice pro budoucnost

Ve dnech 26.–27. 4. 2012 se v Bukurešti uskutečnila v pořadí již 8. konference ministrů zemí patřících do Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA), tradičně spojená se setkáním delegací z mimoevropských zemí v rámci Boloňského politického fóra. Letos se konference zúčastnilo 47 členských zemí Boloňského procesu a 25 mimoevropských států. Aktivní roli hrála jako během posledních zasedání rovněž Evropská komise.

Setkání ministrů v rámci Boloňského procesu lze vždy považovat za důležité pro rozvoj evropského vysokého školství ve střednědobém výhledu. Své priority pro rozvoj EHEA vydali ministři ve společném komuniké a pro spolupráci s ostatními kontinenty ve společném prohlášení Boloňského politického fóra. Jako první informaci o bukurešťské konferenci přináší Vysoké školství ve světě výtah a komentář k hlavním bodům ministerského komuniké; brzy však přineseme další informace.

Redakce Vysoké školství ve světě

Konferenci otevřeli svými projevy nejprve ministři obou zemí předsedajících Boloňskému procesu, a to Dánska (Morten Østergaard) a Ázerbájdžánu (Gulu Novruzov), a dále ministr hostitelské země Rumunska (Cătălin Ovidiu Baba). Poté promluvila Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, multilingvismus, sport, média a mládež.

Androulla Vassiliou ve svém projevu zdůraznila priority Evropské komise v oblasti vysokoškolského vzdělávání, které úzce souvisí s obnovou růstu a zaměstnanosti v Evropě: „Je třeba reformovat vysokoškolské vzdělávání tak, aby přinášelo větší možnost pro naše mladé lidi, a stalo se tak klíčovým nástrojem snahy o překonání krize“. A dále:Je naprosto nezbytné, aby Evropa provedla reformy, které uvolní plný potenciál vysokoškolského vzdělávání jako nástroje, jímž můžeme utvářet naši budoucnost. Naším cílem je dosáhnout plně funkčního Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, který všem občanům poskytne prvotřídní vzdělávání a dovednosti požadované na trhu práce, podnítí inovace a zajistí řádné uznávání akademických kvalifikací.“ Těchto cílů lze však dosáhnout pouze tehdy, „budou-li k dispozici dostatečné finanční prostředky, jež umožní vysokoškolskému vzdělávání trvale přispívat k ekonomické prosperitě a sociálnímu pokroku“.

Komuniké ministrů identifikovalo celou řadu konkrétních priorit a cílů, které se týkají úrovně evropské, národní i samotných vysokých škol. Největší diskuse se však rozvinula o znění úvodní „preambule“ s názvem Investice do vysokého školství, investice pro budoucnost (Investing in higher education for the future). Několik zemí, vedených Spojeným královstvím (ministrem školství Davidem Wilettsem), zdůrazňovalo, že investice do vysokého školství jsou významné, nemělo by se však mluvit pouze o financování z veřejných zdrojů, což podporovalo například také Španělsko, Maďarsko či Nizozemsko. Na druhé straně severské státy, zejména Norsko (ústy státního sekretáře Kyrre Lekve), dále například Francie a Skotsko trvaly na tom, že navzdory ekonomické krizi by státy neměly rezignovat na maximální možnou podporu vysokého školství z veřejných prostředků, i když by měly samozřejmě podporovat i získávání zdrojů dalších. Toto stanovisko podpořila i Evropská komise, Evropská asociace univerzit, Evropská studentská unie nebo evropská asociace reprezentující akademické pracovníky (Education International).

Výsledný text je pak kompromisem: „jako investici do naší budoucnosti se zavazujeme zajistit nejvyšší možné financování vysokého školství z veřejných zdrojů a využívat dalších vhodných zdrojů…“ Preambule dále zdůraznila, že vysoké školství musí zajistit pro další udržitelný rozvoj ekonomiky i společnosti absolventy schopné „kreativního, inovativního a kritického myšlení“, kteří budou zároveň zodpovědní. Preambule tak odráží jak problémy, které přinesla ekonomická krize pro veřejné rozpočty, tak fakt, že pro budoucnost je třeba myslet na vývoj nejenom ekonomiky, ale celé společnosti a že absolventi vysokých škol musí být na tyto úkoly dobře vybaveni, včetně schopnosti nést za vývoj odpovědnost.

Druhým důležitým bodem, okolo něhož se rozpoutala živá diskuse, bylo automatické uznávání získané kvalifikace mezi zeměmi EHEA. Návrh předložila Evropská komise. Tento bod komuniké lze považovat za velmi významný. Od přijetí Sorbonnské (1998) a Boloňské deklarace (1999) je zdůrazňován volný pohyb studentů po (budoucím) evropském prostoru, avšak zároveň bylo na celoevropské úrovni velmi málo učiněno pro to, aby se zlepšilo uznávání získaných kvalifikací jak pro studijní, tak pro pracovní účely. Praxe v jednotlivých zemích se liší, kvalifikace vzájemně uznávány nejsou (často je to problém i mezi dvěma vysokými školami téže země). Dobře tuto situaci popisuje Analýza národních akčních plánů (2008). I proto byl zpracován a v loňském roce zveřejněn Manuál pro uznávání v EHEA (European Area of Recognition (EAR) Manual). Holandský Nuffic nedávno vyzval k účasti na šetření financovaném z Programu celoživotního učení (EU), které má vyhodnotit manuál a přispět tak lepšímu a vstřícnějšímu uznávání kvalifikací v Evropě.

Ministři se v Bukurešti domluvili, že budou „odstraňovat výrazné překážky, které poškozují efektivní a náležité uznávání“ a vyjádřili svou vůli spolupracovat v dlouhodobém horizontu na „automatickém uznávání srovnatelných akademických kvalifikací, k čemuž budou využity nástroje vytvořené v rámci Boloňského procesu“. Prvním krokem je závazek ministrů k podpoře „průkopnické“ pracovní skupiny sestavené ze zástupců členských zemí, která bude zatím mezi léty 2012–2015 hledat možnosti, jak tuto vizi prakticky implementovat. Ministři se dále zavázali na úrovni evropské a národní k řadě dalších kroků, aby splnili cíle Boloňského procesu pro období 2012–2015.

Na evropské úrovni především zdůraznili nutnost dokončit strukturální reformy vysokoškolských systémů v Evropě a využívat důsledně a s pochopením „boloňské nástroje“ (výsledky učení, národní rámce kvalifikací, ECTS adaptované na výsledky učení, zabezpečení kvality a v neposlední řadě i dodatek k diplomu).

„Vysoké školství pro všechny“ se stalo další prioritní oblastí společného komuniké. Zahrnuje možnosti, jak vysokoškolské vzdělání otevřít všem nadaným uchazečům, zejména z netradičních sociálních skupin. Je proto důležité jim nejenom zajistit přístup ke studiu (při vstupu na vysokou školu), ale také odstraňovat nerovnosti, které se projevují v průběhu a při ukončování studia, a hledat cesty, jak úspěšné ukončení studia zajistit pro maximum studentů a jak docílit zvýšení celkové úspěšnosti ve vzdělávání. Zdůrazněna byla změna paradigmatu vysokoškolského vzdělávání, která musí reflektovat zejména potřeby studentů (student centred learning) a celoživotní přístup ke vzdělávání, a to nikoliv již jen elitních čerstvých absolventů středních škol, ale v celém spektru různorodých skupin zájemců.

Tradičně se komuniké zabývá zabezpečováním kvality jako základním kamenem důvěry, na které EHEA stojí, a atraktivity evropského vysokého školství. Ministři požádali o revizi klíčového boloňského dokumentu v této oblasti, Standardů a směrnic pro zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (známých pod zkratkou ESG).

Dalším důležitým tématem je zaměstnatelnost absolventů. Ministři se shodli, že pro vytváření inovativní společnosti potřebujeme zajistit kvalitní magisterská a doktorská studia a lépe propojovat výzkumné a vzdělávací aktivity. Doktorským studijním programům je pak třeba věnovat zvýšenou péči a důsledně uplatňovat tzv. Salcburské principy a doporučení i Principy pro inovativní přípravu kandidátů doktorského studia publikované ve zprávě Report of Mapping Excercise on Doctoral Training in Europe – Towards a common approach. Bylo navrženo prověřit, zda by bylo možné nalézt takové společné principy i pro magisterské programy. Toto ustanovení navázalo na diskusi na konferenci pojednávající o magisterském studiu konané v Berlíně v roce 2011.

Z nástrojů byla významná pozornost věnována zejména výsledkům učení a kvalifikačním rámcům. Ministři ocenili první kroky ve sbližování této metodiky s direktivou EU o uznávání odborných kvalifikací. V komuniké přijali ministři Strategii pro mobilitu v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání s podtitulem „Mobility For Better Learning“ s cílem zajistit kvalitní a vyváženou mobilitu pro všechny studenty v EHEA.

Ministři zdůraznili nutnost, aby se jednotlivé země učily jedna od druhé. Za tím účelem podpoří rozvoj sytému dobrovolných aktivit zaměřených na „peer learning“ (PLA) a přezkoumání/hodnocení dosažených výsledků pro ty státy, které o to budou mít zájem. Prvým tématem mají být sociální aspekty Boloňského procesu. Cílem je lepší naplňování společných priorit a pokrok v zavádění reforem Boloňského procesu.

Na národní úrovni si ministři stanovili následující priority:

• posílit spravedlivý přístup ke vzdělání, včetně jeho úspěšného ukončování;

• vytvořit podmínky pro posílení „student centred learning“ a pro zapojení studentů a akademických pracovníků do řídících struktur;

• pracovat na tom, aby si vysoké školy, v souladu s národními právními předpisy, mohly vybrat z agentur zapsaných v registru EQAR;

• zlepšovat zaměstnatelnost, celoživotní přístup k učení a podnikatelské dovednosti zejména spoluprací vysokých škol se zaměstnavateli na inovaci studijních programů;

• zajistit, aby kvalifikační rámce i ECTS byly definovány na základě výsledků učení a pro implementaci národních rámců kvalifikací byly stanoveny jasné plány;

• implementovat doporučení Strategie pro mobilitu v EHEA;

• revidovat národní právní předpisy, aby byly zcela v souladu s Lisabonskou úmluvou o uznávání (1997), a podporovat využívání manuálu pro uznávání (EAR Manual);

• podporovat aliance zaměřené na výzkum a technologie (knowledge based alliances) napříč EHEA.

Již potřetí bylo s konferencí ministrů spojeno Boloňské politické fórum. Spolupráce s ostatními světovými regiony a mezinárodní otevřenost spolu s pochopením evropského vývoje na všech kontinentech jsou pokládány za klíčové faktory pro rozvoj EHEA. Mezi hlavní diskutovaná témata patřila veřejná odpovědnost za vysoké školství, mobility a její vyváženost v globálním měřítku, globální i regionální přístupy k zajišťování kvality a jak mohou reformy vysokoškolského vzdělávání přispět k lepší zaměstnatelnosti. Z diskuse vzniklo společné Prohlášení ze Třetího boloňského politického fóra Beyond the Bologna Process: Creating and connecting national, regional and global higher education areas.

Příští konference ministrů i Boloňské politické fórum se uskuteční v Arménii, v Jerevanu v roce 2015.

Prameny:

Komuniké ministrů z Bukurešti: Making the Most of Our Potential: Consolidating the European Higher Education Area – Bucharest Communiqué (2012);

Projev evropské komisařky Androulla VASSILIOU na konferenci ministrů v Bukurešti 26. 4. 2012: Europe needs more graduates and high-level skills.

Prohlášení ze 3. boloňského politického fóra Beyond the Bologna Process: Creating and connecting national, regional and global higher education areas.

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Financování, Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s