Evropské univerzity a výzvy trhu

Marino Regini – European Universities and the Challenge of the Market: A Comparative Analysis. Edward Elgar Publishing, 2011, Cheltenham, UK.

Profesor Marino Regini, prorektor milánské univerzity (Università di Milano), publikoval v loňském roce se svými italskými kolegy podnětnou srovnávací analýzu vztahu evropských vysokých škol (a vysokoškolských systémů) a trhu. Autoři analyzují, jak může být tržní logika ve vysokoškolských systémech relevantní vedle logiky tradičních aktérů, tedy státu a akademické obce. To celé nahlížejí v kontextu evropského trendu, který směřuje k posilování konkurenceschopnosti a marketizaci (posilování trhu) vysokého školství. Aktivity univerzit se totiž v evropských zemích stále více stávají předmětem vnější kontroly a ve vysokoškolské politice se prosazuje tržní logika.

Redakce Vysoké školství ve světě

Publikace se vedle úvodu a shrnujícího závěru, které napsal Marino Regini, dělí na dvě hlavní části a ty na celkem jedenáct kapitol napsaných různými autory. V první části se v pěti kapitolách pojednává o změnách v kurikulu vysokoškolského vzdělávání a postupném zapojování vnějších aktérů do jeho přípravy i realizace; reorganizaci výzkumu; službách studentům, kariérovém poradenství a vlivu pracovního trhu; financování, hodnocení a řízení; dalších tržních výzvách.

Ve druhé části publikace je v šesti kapitolách uveden vývoj a současná situace v šesti zemích (Velká Británie, Německo, Francie, Španělsko, Itálie a Nizozemsko) a jejich vysokoškolských institucí, které jsou vzájemně porovnatelné z geografického i ekonomického hlediska. Například ve Velké Británii jsou do komparace zahrnuty univerzity v severozápadní Anglii. Srovnávací analýzu autoři uskutečnili na několika úrovních: makro – národní vysokoškolské systémy; mezo – lokální nebo regionální kontext; a mikro – případové studie jednotlivých institucí.

Publikace poukazuje mimo jiné na obecnou tendenci ke konvergenci evropských vysokoškolských systémů. Vede to k tomu, že ve fungování vysokých škol prakticky celé kontinentální západní Evropy se postupně prosazuje tržní logika. Vysokoškolské systémy jsou stále výrazněji formovány důsledky interakce (vzájemného působení) nabídky a poptávky s důrazem především na praktické funkce vysokoškolských institucí. Výuka i výzkum začaly být považovány za obchodovatelné komodity.

Publikace ukazuje, že ve Velké Británii je tento trend rozpoznatelný podstatně dříve, než na kontinentu. Již zákon Education Reform Act z roku 1988 považuje studenty za zákazníky a podle zákona Teaching and Higher Education Act z roku 1998 nabízejí vysokoškolské instituce služby, a tak odůvodňují platbu školného. Ale v poslední době získává tato logika v Británii (přesněji v Anglii a Walesu) ještě podstatně větší význam.

Zřetelnou ukázkou marketizace vysokého školství se například v Británii stala zpráva lorda Brownea z roku 2010, v níž se na studenty hledí jako na zákazníky, a žádá se od nich, aby se na nákladech na vysokoškolské vzdělání podíleli podstatnou částkou, která výrazně přesáhne veřejné výdaje (školné za bakalářské studium se od roku 2012 zvedá až na 9 tisíc £ ročně, což představuje přes 250 tisíc Kč). Univerzity proto musí na takto vzniklém trhu o studenty stále více soutěžit.

Na druhé straně autoři ukazují na rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a zkoumanými vysokými školami. Liší se jak ve svých institucionálních podobách, tak ve způsobech interakce s trhem i v charakteristikách probíhajících změn. Evropské vysokoškolské instituce zjevně procházejí hlubokou restrukturací, ale změny se odehrávají různými způsoby a s různým načasováním. Přesto však existuje společný a proto poněkud obecný, ale zato dlouhodobý cíl, kterým je rozvíjet a šířit vědění vytvářené na vysokých školách s vědomím, že toto úsilí je životně důležité pro úspěch celé společnosti v mezinárodní konkurenci.

Různí aktéři napříč všemi evropskými vysokoškolskými systémy přesto obhajují dosti různé a někdy dokonce protichůdné zájmy. Vlády obecně usilují o zlepšení fungování vysokoškolských systémů ve svých zemích, protože chtějí posílit svou konkurenceschopnost ve znalostní ekonomice a zvýšit zaměstnatelnost obyvatelstva. Nicméně současně musí velice zvažovat a omezovat růst veřejných výdajů a to přesto, že počet studentů vysokých škol většinou roste. Proto uvažují o zavádění či zvyšování poplatků za studium.

Studie zkoumá tři klíčové hybatele změn neboli procesy, které mění tradiční podobu vysokoškolského systému. Jsou to:

1) trend směřující k masové univerzitě (odklon od elitních systémůuniverzálnímu přístupu);

2) rozvoj znalostní ekonomiky a s ní spojená poptávka po zvyšování kvalifikace;

3) dopady Boloňského procesu, který usiluje o harmonizaci evropských vysokoškolských systémů, zvyšování jejich transparence, srovnatelnosti a mobility.

Přestože uvedené procesy sledují odlišné cíle, vzájemně se posilují. Vysokoškolské instituce to nutí (mnohdy s vnitřní nechutí) k větší otevřenosti vůči trhu a vnějšímu prostředí vůbec. Znovu je však třeba opakovat, že jednotlivé kontexty, ve kterých změny probíhají, se mohou výrazně lišit.

Proto profesor Regini v závěru předkládá typologii změn vysokého školství, která obsahuje čtyři ideální typy změn fungování (restrukturace) vysokoškolských institucí. Typy vycházejí ze dvou základních analytických dimenzí (viz následující schéma):

• za prvé, že restrukturace institucí je primárně vyvolaná buď požadavky měnící se poptávky (proměna znalostí a dovedností vyžadovaných na pracovním trhu, změny ve vědeckém poznání apod.) anebo vychází především ze snahy vysokých škol zlepšit nabídku svých služeb;

• a za druhé, že hlavními hybateli (hegemony) změn, kteří utvářejí podobu restrukturace, jsou buď interní aktéři z vysokoškolských institucí (akademičtí pracovníci, řídící orgány, studenti apod.) anebo externí aktéři (podnikatelský sektor, profesní organizace, veřejná správa atd.).

Přestože si autoři uvědomují nebezpečí přílišného zjednodušování, na základě uvedených faktů ukazují, že změny, kterými prošel španělský vysokoškolský systém, se nacházejí mezi restrukturací zaměřenou na expanzi a restrukturací zaměřenou dovnitř institucí. V Nizozemsku se změny blíží spíše k restrukturaci zaměřené na trh (byznys). Charakteristiky změn ve Francii a v Německu jsou nejvíce podobné restrukturaci zaměřené na konkurenceschopnost a Velká Británie (Anglie) reprezentuje smíšený scénář, kde se restrukturace zaměřená na expanzi a restrukturace zaměřená na trh (byznys) propojily s restrukturací zaměřenou na konkurenceschopnost.

Autoři docházejí k tomu, že rozmanitost způsobů, kterými jsou restrukturovány vysokoškolské systémy, závisí na čtyřech charakteristikách, jimiž jsou:

1)    význam a váha, které mají různé hybatele změn v jednotlivých zemích;

2)    typy preferencí, kognitivních rámců a rozložení moci mezi interními a externími aktéry ve vysokoškolských systémech;

3)    náhodné situace, které dovolí těmto aktérům zvládat nejistoty a vyvažovat možné alternativy;

4)    rozdílné možnosti jednotlivých aktérů využít výsledků restrukturace zpětně ve svůj prospěch.

Již z tohoto shrnutí je zřejmé, že kniha je místy velmi náročná a v žádném případě není odpočinkovým čtením. Využití teoretických a konceptuálních rámců přispívá ke komplexnosti práce, ale má nepříznivý vliv na její čtivost. Přestože text je potenciálně zajímavý pro kohokoliv z vysokého školství, nejvíce se hodí pro doktorandské studenty zaměřené na oblast vzdělávání a vysokoškolské politiky, výzkumníky a tvůrce politik. Nicméně nic z toho neubírá na hodnotě, originalitě a očekávanému vlivu tohoto textu.

Vedle vedoucího profesora Marina Reginiho (viz obrázek), který je nejen prorektorem, ale současně ředitelem Italského institutu pro výzkum univerzit a vysokoškolských systémů (UNIRES – Italian Centre for Research on Universities and Higher Education Systems) na milánské univerzitě, se na přípravě knihy dále podíleli Gabriele Ballarino a Renata Semenza z katedry ekonomické sociologie a Sabrina Colombo a Loris Perotti také z UNIRES.

Předkládaná informace vychází nejen ze samotné publikace, ale především z recenze: Toni Murphy – Book review: European Universities and the Challenge of the Market: A Comparative Analysis, by Marino Regini, Impact of Social Sciences blog.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s