Horizon 2020: nový směr evropské vědní politiky

V listopadu 2011 byla oficiálně zahájena vyjednávání o novém rozpočtovém období EU v oblasti výzkumu a inovací (2014–2020). Celá řada přípravných dokumentů a konzultací napomohla vytýčit zcela nový směr připravovanému rámcovému programu nazvanému Horizon 2020. Přesto se však v něm objevují kontroverzní témata, jako podíl jednotlivých zemí na unijním rozpočtu na výzkum nebo přílišná koncentrace těchto prostředků do několika prestižních vysokoškolských a vědních institucí, která jsou předmětem probíhající diskuse mezi evropskými institucemi.

Redakce Vysoké školství ve světě

Rozpočtové období 7. rámcového programu (2007–2013) se pomalu blíží ke konci a evropské instituce proto intenzivně připravují plán pro financování evropského výzkumu a inovací v novém rozpočtovém období (2014–2020). V loňském roce započala Evropská komise vyjednávání nového programu nazvaného Horizon 2020, který má spojit veškerou podporu výzkumu a inovacím v EU. Program má být nástrojem k dosažení cílů formulovaných v jedné z „vlajkových iniciativ“ EU do roku 2020 nazvané Unie inovací. Evropské instituce tedy zvolily výrazně nový přístup k financování výzkumu a inovací a transformují tím desítky let běžící schéma rámcových programů. Vedly je k tomu dlouhodobé konzultace se všemi relevantními aktéry v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA), řada expertních studií, jako například o hodnocení dopadu (Horizon 2020 Impact Assessment), i názory vědců z celé Evropy.

V současné době probíhají konzultace mezi Evropským parlamentem (EP) a Evropskou radou nad návrhy, které byly předloženy Evropskou komisí v listopadu 2011. Obecné směry dalšího jednání byly schváleny všemi relevantními evropskými institucemi v komuniké, které stanovilo několika základních cílů, na jejichž základě budou nyní specifikovány podrobnosti implementace celého programu. Za prvé jde o soustředění prostředků pouze na tři priority: excelence, budování vedoucího postavení v oblasti průmyslového výzkumu a společenské výzvy. Dále má být radikálně zjednodušeno jak schéma programu, tak formální náležitosti pro žadatele. Třetí oblast se týká nového pojetí inovací, které budou chápány mnohem šířeji než doposud, tedy včetně tvůrčích činností, služeb a sociálních inovací. Rovněž má být podpořena účast malých a středních podniků a mezinárodní spolupráce se třetími zeměmi. Program má ale také zajistit širokou účast výzkumníků z celé Evropy, a to především zlepšenou koordinací a spoluprací s připravovanými strukturálními fondy. Na závěr pak komuniké zmiňuje podporu budování Evropského výzkumného prostoru a potřebu kvalitní a široké informovanosti o výsledcích takto financovaného výzkumu.

Podrobnější představu o směřování programu Horizon 2020 si můžeme udělat z dalších dokumentů, které jsou však zatím v podobě návrhů a budou tedy ještě projednávány a mohou být měněny. Návrh nařízení, kterým program Horizon 2020 vznikne, obsahuje (kromě celé řady jiných charakteristik) také návrh rozdělení rozpočtu. Z celkové částky 88 mld. € má jít na excelentní vědu 28 mld. €, na podporu vedoucího postavení v průmyslovém výzkumu 20 mld. € a na výzkum v oblasti společenských výzev 36 mld. €. V této souvislosti stojí za to stručně popsat obsah jednotlivých prioritních os, což může naznačit, kudy poteče evropské financování výzkumu v budoucnu a ze kterých zdrojů budou tudíž moci čerpat i čeští výzkumníci a výzkumnice na vysokých školách nebo v jiných výzkumných institucích.

V první prioritě bude především radikálně navýšen rozpočet Evropské výzkumné rady (ERC – European Research Council), jejíž dosavadní krátká existence je považována za mimořádný úspěch. ERC poskytuje velmi štědrou podporu tzv. hraničnímu výzkumu (frontier research), tedy výzkumu na hranici lidského poznání, jehož podobu určují výhradně vědci sami. Současně se snaží co možná nejvíce omezovat byrokracii spojenou s projektovými žádostmi a s managementem projektů. Hlavními nástroji podpory této agentury jsou granty pro začínající vědcegranty pro zkušené vědce. Ve všech soutěžích je dáván důraz na skutečně přelomový charakter navrhovaného výzkumu a na mezinárodní excelenci výsledků, které v žádostech uvádějí žadatelé. Jak vyplývá z následující tabulky, čeští vědci se programů účastní, i když dosud ve velmi omezené míře, a zaostávají tak i za některými novými členskými státy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se od letošního roku snaží českou účast zvýšit, a to v rámci programu ERC CZ, jehož cílem je podpořit finančně projekty, které byly v soutěžích ERC hodnoceny kladně, ale nebyly vybrány pro financování.

Pro druhou prioritu – oblast technologického výzkumu – má být dále rozvíjen zvláštní program FET (Future and Emerging Technologies) a pokračovat bude program Marie Curie Actions pro podporu rozvoje kariér vědců pod mírně pozměněným názvem Marie Sklodowska-Curie Actions (zlí jazykové tvrdí, že se na této kosmetické změně podepsalo polské předsednictví EU). Rozvíjet se má i nadále spolupráce v oblasti velkých infrastruktur výzkumu, kde je dlouhodobým cílem jejich koncentrovat a předcházet tak v Evropě duplicitám v investicích do výzkumné infrastruktury.

Oblast průmyslového výzkumu je definována tak, že jde o výzkum, kde cíle výzkumu určuje podnikatelská sféra. Rovněž zde chce EU (při zachování všech současných omezení) jak přitáhnout velké nadnárodní hráče k investicím v Evropě, tak financovat výzkumnou a inovační činnost malých a středních podniků. Dosud nevyužívanou oblastí podpory průmyslového výzkumu, a tudíž zcela novou podporou má být zvyšování přístupu podniků k rizikovému kapitálu.

Třetí prioritní osa Společenské výzvy (Societal Challenges) bude koncentrovat tzv. orientovaný výzkum, který se má zaměřit na předem definované oblasti představující výzvy pro Evropu 21. století. Zatím bylo navrženo šest tematických oblastí: 1) zdraví a kvalita života, 2) udržitelné zemědělství a potravinářství, 3) bezpečná a čistá energie, 4) inteligentní a ekologická doprava, 5) ochrana klimatu a využívání surovin, 6) společnost inkluzívní, inovativní a bezpečná. Co se týká nástrojů podpory, mají pokračovat dosud úspěšně se rozvíjející iniciativy jako například Společné výzkumné centrum JRC (Joint Research Centre), jehož členem se čerstvě stala i Akademie věd ČR, aby podpořila implementaci tzv. Dunajské strategie, nebo Evropský institut pro technologie a inovace (EITEuropean Institute of Innovation and Technology)

V průběhu vyjednávání se však objevují i kontroverzní témata, na kterých se všichni aktéři neshodnou. Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energie, který měl za úkol vypracovat stanovisko k Zelené knize, jež jako analytický materiál předcházela schválení komuniké k Horizon 2020, upozornil na to, že příjemci finančních prostředků z evropského výzkumu jsou především staré členské země a v nich navíc jen omezený počet výzkumných institucí. Nové členské státy (nemluvě o dalších připojených zemích) získávají z evropského výzkumu jen velice omezené nebo nezískávají dokonce vůbec žádné finanční prostředky. Ještě ve větší míře to platí pro granty ERC. Ze 40 zemí, které mohou hostit granty ERC, zůstává plných 19 bez jakékoli účasti a na nové členské země připadají granty v řádu pouze několika procent (několik málo desítek grantů z celkového počtu více než 2500 udělených grantů). Dvanáct vedoucích výzkumných univerzit přijímá 21 % všech projektů, z nichž většina pochází z Velké Británie (v čele je pochopitelně Oxford a Cambridge).

Zmíněný výbor Evropského parlamentu (EP) proto vyzval k tomu, aby byly výzkumné finance mezi země rozdělovány rovnoměrněji a aby existovala podpora typu „schody k excelenci“, která bude přístupná i pro instituce ze zemí s méně rozvinutým výzkumným prostředím. Tato snaha se však začíná křížit s konvergenčními cíli strukturálních fondů a bude na vyjednávání o budoucím rozpočtu EU, jak uvedené aktivity vyváží.

Přestože jsou již nyní základní směry vývoje evropské vědní politiky do roku 2020 nastaveny, vyjednávání o nich bude pokračovat pravděpodobně až do konce roku 2013. Některé cíle, jako je například zjednodušení administrativy, větší publicita či podpora lidských zdrojů, budou jistě konsensuálním bodem a je možné očekávat jejich naplnění konkrétními kroky. Evropské instituce však ještě čeká debata přinejmenším o vyvažování dvou protichůdných tendencí, které jsou obecným problémem unijní agendy – zvyšování globální konkurenceschopnosti EU a integrace a konvergence rozdílných úrovní vyspělosti uvnitř EU. V oblasti vědní politiky to konkrétně znamená hledání rovnováhy mezi koncentrovanou podporou excelentního výzkumu a rovnoměrným a spravedlivým rozdělování rozpočtu na výzkum.

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Financování, Výzkum, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s