Věda bez hranic – brazilský program stipendií nabírá tempo

Jak se otevřít světu a zapojit se do globální konkurence je jedním z hlavních úkolů vysokých škol na celém světě a tedy samozřejmě i u nás. Je to nezbytné nejen pro školy samotné, ale také pro každou zemi a její ekonomiku jako jeden z předpokladů úspěchu v náročné globální konkurenci. Promyšlené a velkorysé řešení, které spojuje zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky s rozvojem vysokého školství, připravila nová brazilská vláda jako program Věda bez hranic (Science without Borders  Ciências sem Fronteiras), který má během čtyř let zajistit 100 tisíc stipendií (75 tisíc financovaných z veřejného a 25 tisíc ze soukromého sektoru). Je zajímavý především tím, že blahodárně funguje oběma směry – pomáhá nejen Brazílii, ale i hostitelským zemím. Proto také představitelé mnoha států vyvíjejí nemalé úsilí o co největší účast svých univerzit v tomto programu.

Program Věda bez hranic je sice mimořádný, ale není ve světě ojedinělý. Například Barack Obama připravil obdobně zaměřený program 100 000 Strong in the Americas, jehož cílem je zvýšit počet studentů z Latinské Ameriky a Karibiku v USA na 100 tisíc ročně a naopak do této oblasti vyslat během příštích deseti let 100 tisíc amerických studentů.

Brazilský program přináší i nám řadu otázek a inspirací: Pokusili jsme se do programu Věda bez hranic také vstoupit a podpořit tak konkurenceschopnost a internacionalizaci českých univerzit (výše stipendií mnohonásobně převyšují výdaje na jednoho studenta českých vysokých škol)? Nemáme uvažovat o podobném programu, nepotřebuje také česká ekonomika a vysoké školství obdobnou injekci? Neukazuje program na jednu z významných a efektivních možností čerpání prostředků z evropských fondů?

Redakce Vysoké školství ve světě

V červenci 2011 nová brazilská vláda pod vedením prezidentky Dilmy Rouseffové (v Brazílii je prezidentský systém, podobně jako v USA, což znamená, že prezident plní současně funkci premiéra) oznámila, že v průběhu dalších čtyř let poskytne v rámci programu Věda bez hranic (Science without Borders Ciências sem Fronteiras) z veřejných zdrojů 75 tisíc stipendií pro studium v zahraničí, aby se vyhovělo rostoucí potřebě vysoce kvalifikovaných odborníků, inženýrů a vědců. Program je zaměřen především na obory přírodovědné, technické, inženýrské a matematické (neboli STEM) a také na obory medicinské a biologické.

Hlavními cíli programu jsou:

• podpořit konkurenceschopnost ve vědě, průmyslu, technologiích a inovacích rozšířením mezinárodní mobility,

• zvýšit zastoupení brazilských studentů a výzkumných pracovníků na nejlepších univerzitách ve světě,

• podporovat internacionalizaci brazilských vysokých škol,

• zvýšit inovativnost a odbornou úroveň pracovníků brazilského průmyslu,

• získávat mladé, nadané a vysoce kvalifikované výzkumné pracovníky pro práci v Brazílii.

Celkové veřejné náklady programu vyhlášeného Federálním ministerstvem vědy a techniky jsou 3,5 miliardy reias (cca 1,5 miliardy €).

Financování zajišťují dvě federální organizace: CAPES (Coordenação de Aperfeiçoamento de Pessoal de Nível Superior – Koordinace zvyšování úrovně pracovníků vysokého školství), která bude mít na starosti 45 tisíc stipendií, a CNPq (Conselho Nacional de Desenvolvimento Científico e Tecnológico – Národní rada pro vědecký a technický rozvoj) odpovídající za 30 tisíc míst.

Vzhledem k tomu, že mnoho brazilských podniků má vážné obtíže získat kvalifikované pracovníky, které potřebují pro svou expanzi, brazilská vláda současně vyzvala soukromý sektor, aby se do jejího stipendijního programu také zapojil a financoval dalších 25 tisíc míst. Odezva byla okamžitá a nadšená. Do čtyř měsíců po vyhlášení se velké brazilské podniky zavázaly, že vypíší požadovaných 25 tisíc stipendií. Nejvíce poskytne Federace brazilských bank (6 500 stipendií) a naftařský koncern Petrobras (5 tisíc míst). Podle koncese, kterou vláda koncernu udělila, je jeho povinností investovat 1 % hrubého příjmu do výzkumných, vývojových a vzdělávacích projektů; z toho jsou také hrazena jím vypisovaná stipendia v hodnotě 139 milionů €. (Podobně jako má Brazílie převážně státní koncern Petrobras, má Česká republika například polostátní ČEZ.)

Pro pochopení výjimečnosti programu je třeba uvést alespoň několik charakteristik, které umožní srovnání s naší situací. Brazílie má dnes necelých 200 milionů obyvatel a je tedy z hlediska populace 19krát větší než Česká republika, HDP má však jen 11krát vyšší. Výdaje na vysoké školství má 7,3krát vyšší, ale počet studentů pouze 3,4krát větší.

Bereme-li tyto rozdíly v úvahu, pak by uvedeným charakteristikám brazilského programu v České republice odpovídalo vypsání zhruba 10 až 20 tisíc stipendií během 4 let a s tím spojené náklady ve výši cca 5–8 miliard Kč.

Širší program Věda bez hranic zahrnuje také program hostování zahraničních vědců v Brazílii. Je otevřen i pro ty zaměstnance cizích podniků, kteří chtějí pracovat pro partnerskou firmu nebo vědeckovýzkumné středisko v Brazílii. Taková místa jsou nabízena v kombinaci s tříletým post-doktorským pobytem pro začínající vědecké pracovníky, existují však také kratší možnosti pro ty, kdo do Brazílie nemohou odjet na delší dobu – jim se nabízí každoročně vždy dvouměsíční pobyt po dobu tří let s vlastním výzkumným programem.

Aby studenti nezůstávali po absolvování v zahraničí, mnoho stipendií je vypsáno jen na roční či kratší lhůtu a zahraniční pobyt je vsunut mezi období studia v Brazílii. To se považuje za zvláště důležité u doktorandů, kteří většinou mají svůj studijní program ukončovat doma v Brazílii.

Struktura státních stipendií (v celkovém počtu 75 tisíc) je následující:

36,1 % (27 100) první cyklus (undergraduates) – roční pobyt v zahraničí
32,8 % (24 600) doktorská studia – roční pobyt v zahraničí, dokončení doma
15,4 % (11 560) post-doktorské pobyty – šest měsíců až dva roky
13,1 % (9 790) doktorská studia – až čtyřletý pobyt v zahraničí
1,1 % (860) mladí vědci hostující v Brazílii
0,9 % (700) příprava pro podnikatele v zahraničí
0,5 % (390) výzkumní pracovníci hostující v Brazílii

 

 

Při vyhlášení programu v červenci 2011 brazilské ministerstvo oznámilo, že vybralo celkem 238 zahraničních vysokých škol pro další spolupráci s tím, že bude dávat přednost vysokým školám umístěným na prvních 50 místech obou nejznámějších žebříčků THE a QS World University Rankings. Prozatím není jasné, zda stále platí tento původní seznam, anebo zda nebyl pozměněn či rozšířen na základě přímé spolupráce s dalšími zprostředkujícími organizacemi v hostitelských zemích a zda bude možné jej dále rozšiřovat.

Z počátku se uvažovalo jen o pěti cílových zemích – USA, Spojeném království, Francii, Itálii a Německu. Od programového období 2012/13 se však jejich okruh podstatně rozšířil nejen o další evropské země (Španělsko, Portugalsko, Belgii a Nizozemsko), ale i o Kanadu, Austrálii, Indii a Jižní Koreu s tím, že v nových zemích bude vypsáno 5 800 stipendijních míst. Rozšíření je důsledkem jak pochopitelného zájmu těchto zemí a jejich univerzit účastnit se programu (hostitelským školám přináší zapojení do programu řadu výhod, z nichž je v období ekonomických úspor zvláště důležitý jeho finanční efekt), tak i systematické politické a diplomatické podpory brazilské vlády.

V prosinci 2011 bylo pro akademický rok 2012/2013 vypsáno celkem 12 500 stipendijních míst pro studenty prvního cyklu; z toho připadlo na Francii a Itálii po 1 500 místech, pro Spojené království a Německo po 2 500 místech a pro USA 4 500 míst. Během jednoho měsíce přišlo na 36 tisíc přihlášek. Další 2 tisíce stipendií bylo vypsáno pro studenty druhého cyklu a pro postdoktorské pobyty.

Brazilci se tradičně na studia do zahraničí příliš nevydávali, v  současnosti se to však mění. Podle ministra pro vědu Aloizia Mercadanteho došlo především v oborech STEM ke „kvantovému skoku“, který se stal výbornou příležitostí pro brazilské vysoké školy, jak rozšiřovat mezinárodní spolupráci. Mají v tom plnou podporu vlády za energického vedení prezidentky, která podporuje a propaguje celý projekt na mezinárodní úrovni a zajišťuje slíbené finance. Začátkem března prohlásil prezident CNPq Glaucius Oliva, že „v prvním roce svého úřadu se paní prezidentka rozhodla odložit nákup velkého počtu tryskových stíhaček, ale vůbec nezaváhala investovat přes 3 miliardy reias do programu stipendií.“

Za méně než rok po oficiálním vyhlášení je program Věda bez hranic v plném tempu. Vedoucí pracovníci obou brazilských federálních organizací křižují celý svět a podepisují konkrétní dohody s hostitelskými institucemi i dalšími koordinujícími organizacemi. Tím navíc otevírají cestu k mnohem širším dohodám o vědecké a vysokoškolské spolupráci.

Postupná realizace programu, především navazování úzkých kontaktů mezi jednotlivými vládami, jejich podpůrnými a koordinujícími organizacemi a vysokými školami je silným stimulem internacionalizace vysokoškolského vzdělávání a výzkumu. Na realizaci programu mají zájem obě strany, země vysílající i hostitelské, a využívají jej i pro rozvinutí širší spolupráce. Následující stručný přehled přináší některé zajímavé detaily jednání s několika hostitelskými zeměmi.

Pilotní program byl v USA zahájen již v srpnu 2011 po březnové návštěvě Baracka Obamy a červnové návštěvě Hillary Clintonové v Brazílii. Původně se uvažovalo o 1 500 stipendií, nakonec jich bylo jen 650, přihlášek se však v Brazílii sešlo zhruba 7 500, tedy více než desetinásobek. Jedná se převážně o studijní programy prvního cyklu (undergraduates) v 66 STEM oborech, asi z poloviny inženýrských. První stipendisté přicházejí z 81 brazilských univerzit a studují dnes na 104 institucích ve 42 státech USA. V dalším kole, které začne letos na podzim, se do programu zapojí další stovka amerických univerzit.

Společná tisková konference ministryně zahraničí USA Hillary Clintonové a brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové.

 

 

 

Na americké straně zprostředkovávají kontakt s vysokými školami dvě instituce. IIE (Institute of International Education) v New Yorku se zaměřuje na studenty prvního cyklu a těsně spolupracuje s brazilským CAPES. Zájemci o stipendia musí být na studium nejprve nominováni vysokou školou, na které v Brazílii studují. Výběr studentů provede CAPES a předá jejich přihlášky IIE. Přihlášky centrálně zpracovává IIE, který stanoví akademické standardy, a umisťuje je na ty vysoké školy, jež CAPES vybral jako hostitelské instituce. Konečné posouzení včetně zvolené instituce i oboru ještě před přijetím provádí CAPES, případně CNPq.

Nezisková organizace přidružená k Harvardově univerzitě LASPAU: Academic and Professional Programs for the Americas se ve spolupráci s CAPES i CNPq zaměřuje na vyšší úrovně studia, především na doktorská studia, a také na podporu dalších aktivit týkajících se vědy a technologií. Počínaje rokem 2013 má během dalších tří let umístit v doktorských programech 1 500 brazilských studentů.

Britská delegace složená z významných politiků a akademiků, která vloni měsíc před oficiálním vyhlášením programu navštívila Brazílii, oznámila, že se počet stipendií ještě zvýší o 450 míst hrazených z britských soukromých zdrojů. Zatímco dnes studuje v Británii asi 1 300 Brazilců, podle programu jich nakonec bude 10 tisíc; studovat budou moci vybrané obory na 77 vysokých školách, jež se o ně budou ucházet. Studenti stráví v Británii dvanáct měsíců, z toho tři měsíce na praxi v podniku, nebo budou přímo v podniku řešit projekty pod vedením vysoké školy. 600 míst je určeno pro úplné doktorandské studium.

Partnerskou britskou organizací jsou Universities UK, které pověřily řízením UK HE International Unit. Podle dohody budou vysoké školy dostávat na jednoho studenta za rok 15 tisíc £ (tedy cca 450 tisíc Kč) určených na studijní program, potřebné jazykové studium, ubytování a další podporu studenta, průmyslovou praxi (nebo práci přímo na projektu pod vedením vysoké školy) a administrativní náklady vysoké školy (studenti, kteří absolvují celé doktorandské studium, dostanou tuto částku každý rok). Cestovné a životní náklady bude brazilská vláda hradit přímo studentům.

Jednání s Francií probíhala na nejvyšší úrovni v prosinci 2012 během návštěvy francouzského premiéra. Dohoda mezi CAPES, CNPq a CampusFrance stanoví, že rovněž Francie přijme během příštích čtyř let 10 tisíc brazilských studentů. Odpovědnost na francouzské straně bude mít CampusFrance spolu s CPU (Conférence des Présidents d’Université).

V Kanadě dnes studuje asi 500 Brazilců. V příštích čtyřech letech to má být 12 tisíc, zpočátku převážně studentů prvního cyklu, kteří stráví v Kanadě až 12 měsíců (případně prodloužené o 2 měsíce na jazykovou přípravu). Hostitelskou organizací je CBIE (Canadian Bureau for International Education) spolu s AUCC (Association of Universities and Colleges of Canada) s 95 členy, kteří se většinou začlenili do brazilského projektu, a Languages Canada.

Ještě dříve než CBIE uzavřela smlouvu s brazilskými organizacemi CEPESCNPq však v Kanadě převzaly iniciativu čtyři university sdružené v konsorciu CALDO. Vyšly přitom vstříc požadavkům brazilské vlády, ochotné platit mezinárodní školné jen pro studenty prvního cyklu (undergraduates), ale pouze domácí školné pro studenty druhého cyklu (graduates). Konsorcium nabídlo slevu; na základě toho přijme celkem 2 840 brazilských studentů, z nichž největší podíl budou mít doktorandi.

Německo přivítalo první studenty z programu letos v únoru. Řídící organizací je DAAD (Deutscher Akademischer Austausch Dienst), která v únoru otevřela v São Paulu „Německý dům vědy a inovací“, kde jsou zastoupeny vysoké školy ucházející se o brazilské studenty a o navazování spolupráce. Mezi nimi je také Humboldtova nadace (Alexander von Humboldt-Stiftung), která začíná spolu s CAPES a CNPq připravovat mechanismus pro financování brazilských post-doktorských výzkumných pracovníků v Německu.

V Itálii se bude na programu podílet 11 vysokých škol a 3 výzkumná centra, řízení je svěřeno Boloňské univerzitě. První stipendisté začnou studovat letos na podzim. Ve Švédsku letecká továrna Saab nabízí stáže i spolupráci na výzkumných projektech a s CNPq spolufinancuje 100 stipendií pro výzkumné pracovníky v rámci přípravy na PhD či po jeho dosažení.

Letos v březnu navštívila Brazílii také delegace australských výzkumných univerzit (tzv. Skupina osmi – Go8), aby uzavřela předběžnou dohodu o spolupráci v rámci programu Věda bez hranic. Značný zájem má o společné programy, vedoucí ke dvojitému diplomu (double degrees), výměnu studentů a spolupráci ve výzkumu. V Jižní Koreji uzavřely předběžnou dohodu nejen čtyři nejvýznamnější výzkumné univerzity, ale také státní vědecké organizace zajišťují stáže brazilských odborníků i spolupráci na společných projektech. Během březnového zasedání skupiny zemí BRICS jednala Diana Rouseffová i o předběžné dohodě s Indií.

Použité prameny:

Science without Borders.

Nick Clark – Brazilian scholarship scheme gathers steam. World Education News & Reviews, March 2012, Volume 25, Issue 3.

Clinton backs Brazil’s 100k exchange expansion. ScienceGuide, April 2012.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Brazílie, Financování, Internacionalizace, Latinská Amerika, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s