Evropa by se měla rozhlédnout po světě, kde dochází k velkým změnám

Tony F. Chan – Europe should look beyond itself where big changes are happening. University World News, 1. 4. 2012.

Profesor Tony Fan-Cheong Chan je od roku 2009 prezidentem HKUST (Hong Kong University of Science and Technology). Narodil se v Hong Kongu, studoval matematiku a informatiku na CalTech (California Institute of Technology) a na Stanford University. Na UCLA (University of California, Los Angeles) založil a vedl Institute for Pure and Applied Mathematics, než se v roce 2001 stal děkanem (Dean of Physical Sciences). V letech 2006–2009 jako náměstek ředitele NSF (National Science Foundation) odpovídal za programy základního matematického a fyzikálního výzkumu na vysokých školách v USA ve výši cca 1,3 miliardy $ ročně. 

Redakce Vysoké školství ve světě

Když jsem byl pozván, abych promluvil na plenárním zasedání letošní výroční konference Evropské asociace univerzit EUA (European University Association), okamžitě jsem pochopil, jak důležité takové shromáždění 400 šéfů evropských vysokých škol je a jakou budu mít příležitost, abych poznal, oč v evropském vysokém školství běží. Na konferenci, kde jsem byl jediným účastníkem z Asie a jedním z pouhých čtyř neevropských účastníků, jsem se hodně poučil. Evropské vysoké školství zřejmě prochází bouřlivým obdobím. Hodně problémů má co činit s penězi či s jejich nedostatkem.

Anglie drasticky změnila model financování vysokých škol, zvýšila strop školného během několika posledních let prakticky z nuly na 9 000 £ a přenesla tak finanční břemeno ze státu na studenty; ti mají nárok na půjčku, kterou začnou splácet po absolvování tehdy, až jejich roční příjem dosáhne výše alespoň 21 000 £. David Willetts, ministr vysokého školství a výzkumu, na konferenci vysvětlil, že vláda měla v tomto „čase úspor“ jen několik málo možností: buď snížit počet studentů nebo snížit jejich podporu nebo na studenty přesunout část nákladů.

Také rakouští a finští účastníci mluvili o politických bouřích, které způsobilo zavádění školného. Pro mne – s mou americkou a hongkongskou minulostí – to byl kulturní šok. Ale v Evropě jde otázka školného zřejmě hlouběji a zasahuje více než jen finance a politiku – jde až do podstaty problému, zda je bezplatné vysokoškolské vzdělávání občanským právem nebo jenom subvencovanou sociální službou, zda jeho cílem je veřejné dobro nebo osobní prospěch a zda jsou studenti příjemci investic do společnosti nebo zákazníky vysokých škol.

Mnoho evropských zemí snižuje výdaje na vzdělávání, některé z nich značně (například Lotyšsko o polovinu). Jeden z panelistů předvídal, že k úsporám budou donuceny i ty země, které jich byly prozatím ušetřeny (například Francie). Celková nálada na konferenci byla dosti ponurá.

Ale nechyběly ani dobré zprávy. Boloňský proces je zřejmě přijímán, nová Evropská rada pro výzkum (European Research Council) má pozitivní ohlas. Dokonce ani ve Spojeném království se žádná univerzita doposud nedostala do minusu. Existují příklady dobře fungující spolupráce vysokých škol s podniky. A samozřejmě, Evropa je oprávněně hrdá na to, že dala světu jak původní model univerzity v Boloni, tak i novodobou představu výzkumné univerzity (humboldtovský model).

Zdá se, že financování výzkumu je na tom v Evropě lépe, než financování vysokoškolského vzdělávání, protože výzkum je podporován v rámci úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti evropských ekonomik. Na druhé straně existují obavy, že se příliš zdůrazňuje aplikovaný výzkum na úkor základního výzkumu, hnaného touhou po poznání, a na úkor humanitních oborů.

Anne Gloverová, která se loni stala hlavním vědeckým poradcem předsedy EU (CSA – chief science adviser to the EU president), vyzvala vysoké školy, aby více riskovaly, aby studenty skutečně vzdělávaly, nejen jim poskytovaly odbornou přípravu, aby absolventi měli lepší komunikativní dovednosti a aby univerzity co nejvíce využívaly lidský kapitál tím, že pro ženy vytvoří lepší pracovní prostředí.

Upoutala mne skutečnost, že konference se téměř výlučně zaměřila na problémy Evropy. V závěru prvního dne někdo uvedl, že nezazněla ani zmínka o Číně, Indii, ale dokonce ani o Spojených státech. O nich jsem sice mluvil já, ale to bylo až druhý den na závěrečném plenárním zasedání. Získal jsem dojem, že evropští akademici jsou dnes trochu více zaměřeni dovnitř a zabývají se svými interními problémy. Namítl bych jim, že ke skutečně velkým změnám ve vysokém školství dochází mimo Evropu, především v rozvojovém světě, a že to, co se tam děje, bude mít v budoucnu podstatný dopad na evropské vysoké školy. Evropa by si to měla uvědomit.

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s