Nové výzvy Boloňského procesu

Jaká témata lze očekávat na jednání konference ministrů v Bukurešti?

Ve dnech 26.–27. 4. 2012 se v Bukurešti uskuteční v pořadí již 8. konference ministrů zemí patřících do Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA). Jeho vyhlášení v roce 2010 se stalo důležitým milníkem Boloňského procesu (1999). Ministři se scházeli původně každé dva roky a nyní každé tři roky, aby nasměrovali rozvoj EHEA na příští léta. Je pravděpodobné, že závěry z jednání v Bukurešti se stanou podstatné i pro české vysoké školství. Proto se k jejich hlavnímu směrování budeme opakovaně věnovat. V následujícím příspěvku se pokoušíme vystihnout základní témata připravovaného jednání.

Redakce Vysoké školství ve světě

Pro konferenci byla připravena rozsáhlá zpráva (European Higher Education Area in 2012: Bologna Process Implementation Report), která hledá odpověď na to, co se v rámci Boloňského procesu podařilo a co se dosud nepodařilo implementovat. Zpráva je oproti předchozím studiím známým pod názvem Stocktaking Report podstatně podrobnější. Jsou použita nejnovější dosažitelná kvantitativní i kvalitativní data získaná jednak z rozsáhlých národních dotazníků připravených ve spolupráci ministerstev, vysokých škol a studentů, jednak poskytnutá EurostatemEurostudentem a zpracovaná Eurydice (Network on information on education systems and policies in Europe).

Dalším důležitým zdrojem informací pro všechny účastníky konference se stane jako v předchozích letech studie Boloňa viděná očima studentů (Bologna With Student Eyes), kterou připravuje Evropská unie studentů ESU (European Students’ Union). Oba zmíněné dokumenty naznačují, že řada priorit nebyla dosud uspokojivě implementována a musí jim být i po více než 10 letech od podepsání Boloňské deklarace věnována významná pozornost.

Boloňský proces neprobíhá ve vzduchoprázdnu, a proto oba dokumenty též signalizují změny, se kterými se národní vlády a vysoké školy budou muset do budoucna vyrovnávat především v důsledku finanční a ekonomické krize a jejího následného dopadu na financování vysokého školství.

Právě vysoké školy mohou k řešení krize přispět, pokud se jim podaří kvalitně vzdělávat a pro budoucnost připravit své absolventy. Mezi klíčová témata bude proto patřit spolupráce vysokých škol a zaměstnavatelů a hledání odpovědi na otázku, jak může vysoké školství a vysoké školy přispět k lepší zaměstnatelnosti absolventů. Statistiky totiž ukazují, že v době ekonomické krize jsou v řadě zemí na trhu práce právě čerství absolventi jednou z nejohroženějších skupin.

Pozornost se zaměří i na propojení vzdělávání a učení (education and learning) s výzkumem a v tomto kontextu také různorodosti doktorských studijních programů. V uplynulém období byla přijata tzv. Salcburská doporučení II (2010), která navázala na Salcburské principy (2005). Dalším dokumentem jsou Principy pro inovativní přípravu doktorandů (Principles for Innovative Doctoral Training), zpracované Evropskou komisí v rámci zprávy Report of Mapping Exercise on Doctoral Training in Europe – Towards a common approach (2011).

V souladu s tím, že vysokoškolské vzdělání má být otevřené všem nadaným uchazečům, zejména z netradičních sociálních skupin, stane se dalším důležitým tématem spravedlivý přístup k vysokoškolskému vzdělávání. Nejde přitom pouze o přístup ke studiu (při vstupu na vysokou školu), ale také o nerovnosti, které se projevují v průběhu a při ukončování vysokoškolského studia) a hledání cest, jak úspěšné ukončení studia zajistit i pro studenty ze znevýhodněných skupin a jak docílit zvýšení jejich celkové úspěšnosti ve vzdělávání. Svou roli nepochybně budou hrát poradenské a informační služby stejně jako otázky uznávání předchozího vzdělávání a učení. Analýzu vývoje nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání v řadě evropských zemí v posledních padesáti letech, která je ve zprávě pro konferenci citována, zpracovalo SVP PedF UK (Who Gets a Degree, 2010).

Nepochybně proběhne rovněž diskuse o financování a řízení vysokých škol, tedy témata, kterými se Boloňský proces až dosud příliš nezabýval. Nelze se jim nicméně vyhnout, pokud má být zajištěno naplňování priorit Boloňského procesu a implementace společných „boloňských nástrojů“, tedy výsledků učení, národních rámců kvalifikací, adaptace kreditových systémů na výsledky učení, stejně jako promítnutí přístupů založených na výsledcích učení do systémů zabezpečení kvality a v neposlední řadě správné využití jednoho z nejstarších nástrojů, dodatku k diplomu. Uvedené nástroje nejsou samoúčelné, již předchozí výčet napovídá, že tvoří komplexní soustavu, a jsou-li správně využívány, mohou výrazně přispět jak k lepší transparentnosti a pochopení nabídky vysokých škol, tak ke zkvalitnění studijních programů a kurzů a jejich lepší orientaci na velmi rozrůzněné potřeby rozmanitých skupin studentů vysokých škol.

Konference se bude rovněž věnovat národním rámcům kvalifikací a jejich roli pro větší přehlednost systémů vzdělávání jak na evropské, tak na národní úrovni a konsekventně pro lepší uznávání získaných kvalifikací jak pro studijní účely, tak pro účely zaměstnání.

Do diskusí se promítnou též otázky spojené se systémy zabezpečení kvality. Základním dokumentem v této oblasti jsou Evropské zásady a postupy pro zabezpečení kvality (European Standards and Guidelines for Quality Assurance) známé pod zkratkou ESG. V minulém roce zpracovala ENQA (European Association for Quality Assurance in Higher Education) ve spolupráci s EUA (European University Association), EURASHE (European Association of Institutions in Higher Education) a ESU (European Students‘ Union) zprávu Mapping the Implementation and application of the ESG, která hodnotí, jak jsou ESG implementovány a zda vyhovují potřebám EHEA i v současné době. Obdobně bude předmětem jednání ministrů další fungování a využití Evropského registru kvality EQAR (European Quality Assurance Register for Higher Education).

Konference ministrů přijme Strategii pro mobilitu v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání s podtitulem „Mobility For Better Learning“. Jejím cílem je zajistit kvalitní a vyváženou mobilitu pro všechny studenty v EHEA. Přestože je mobilita prioritou Boloňského procesu již od jeho samého počátku, překážky se zatím odstranit nepodařilo – stále přetrvávají například problémy s uznáváním kvalifikací nebo jejich částí získaných na zahraniční univerzitě. Zde by mohl napomoci Manuál pro uznávání v EHEA (European Area of Recognition (EAR) Manual). Stále se nedaří uspokojivě odstraňovat překážky při získávání víz a pracovních povolení, obtíže s legislativou týkající se imigrantů apod. Vyváženost mobility a rovné příležitosti pro všechny studenty bez ohledu na jejich ekonomické zázemí jsou v současnosti ještě více komplikovány zvyšujícím se nedostatkem finančních prostředků, a to na úrovni některých států i řady vysokých škol.

Závěry z konference vydají ministři jako již tradičně ve společném komuniké. Jednání bude možné sledovat na internetu, bližší informace budou zveřejněny na internetových stránkách konference. Více informací o Boloňském procesu poskytnou oficiální stránky EHEA.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Internacionalizace, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s