Úsporná opatření v evropském vysokém školství

V důsledku ekonomických, finančních a rozpočtových problémů přistupuje v poslední době řada evropských zemi ke snižování veřejných výdajů také na vysoké školství a na výzkum. Je zřejmé, že se nejedná pouze o krátkodobý výkyv, a je velice pravděpodobné, že se nevyhne ani České republice (vycházíme například z informací o projednávání státního rozpočtu ve vládě a v parlamentu na konci roku 2011). Mohou tím být zahájeny významné procesy, které v příštích letech sice postupně, avšak zcela zásadně změní celkovou podobu a hlavní charakteristiky vysokého školství v evropských zemích, jako se to již začíná dít ve Velké Británii. V těchto širších souvislostech považujeme proto za důležité neustále sledovat, shrnovat a vyhodnocovat vývoj v jiných evropských (případně i neevropských) zemích. Dnešní příspěvky k tomuto tématu tedy nepochybně nejsou poslední.

Dopad ekonomické krize na veřejné výdaje na vysoké školství v jednotlivých evropských zemích pravidelně sleduje a zveřejňuje Evropská asociace univerzit (EUA). Přehledná mapka z její poslední zprávy ukazuje výslednou situaci k červnu minulého roku. Informaci doplňuje aktuální pohled významného odborníka EUA Thomase Estermanna.

Článek Jacka Grova Evropská úsporná opatření (European Austerity) z britských Times Higher Education, jehož mírně zkrácený překlad přinášíme, uvádí na příkladech Itálie, Irska a Španělska – tedy zemí zavádějících vedle Řecka nejtvrdší úsporná opatření – dopady restrikcí na fungování vysokého školství, které již nastaly nebo se rýsují.

Další tři kratší zprávy ukazují, jakými cestami a jak intenzivně se snaží o snížení výdajů na vysoké školství například v Nizozemsku. Informace se týkají převádění stipendií na půjčky v magisterském studiu, privatizace studia při zaměstnání a rušení malých oborů na vysokých školách jako důsledek snížení rozpočtu vysokých škol.

Redakce Vysoké školství ve světě

Impact of the economic crisis on European universities. Update: First semester 2011. European University Association, June 2011.

Evropská asociace univerzit EUA (European University Association) sleduje důsledky úsporných opatření na financování vysokého školství z veřejných zdrojů v evropských zemích od počátku finanční krize v roce 2008. Na základě informací, které jí periodicky poskytují národní konference rektorů, pak o tom vydává souhrnné zprávy. Prozatím poslední zpráva byla vydána v červnu 2011 (Impact of the economic crisis on European universities. Update: First semester 2011, viz latest report). Dopady úsporných opatření jsou velmi zjednodušeně, ale přehledně znázorněny na následující mapce. Další podrobnosti k polovině roku 2011 jsou uvedeny ve zmíněných zprávách.

Kumulované účinky úsporných opatření na financování vysokých škol z veřejných zdrojů (v období 2008 – červen 2011)

 

Barevné značení zemí (polovina roku 2011):
červeně – velmi velké snížení o více než 10 % rozpočtu z předchozího roku
oranžově – velké snížení o 5–10 % rozpočtu z předchozího roku
žlutě – nepřímé nebo mírné snížení do 5 % rozpočtu z předchozího roku
fialově – již schválené investice byly odloženy nebo vůbec zrušeny
zeleně – dřívější závazky jsou plněny a do vysokého školství se investuje

Od poslední zprávy z poloviny roku 2011 ovšem pouze Norsko, Finsko a Německo dodržely své závazky zvýšit financování vysokého školství. Také Francie zatím setrvává u svých ambiciózních plánů investovat téměř 40 miliard US$ do zvyšování úrovně univerzit a výzkumu prostřednictvím národní půjčky (grand emprunt). V tuto chvíli však není jasné, nakolik je to ovlivněno blížícími se volbami, protože půjčovat si další miliardy může být ošidné vzhledem k přetrvávajícím dluhovým problémům Francie. Další země, například Portugalsko a Slovinsko, musely ustoupit od svých plánů pro velké celkové snížení rozpočtu.

V řadě zemí vedou ekonomické důvody ke zvyšování celkového počtu studentů v určitých oborech, aby se vyvážila oborová struktura vysokoškoláků na trhu práce nebo zvýšila úroveň kvalifikace. Problémem ovšem je, jak expanzi zaplatit. Thomas Estermann, vedoucí oddělení řízení, autonomie a financování EUA, k tomu uvádí: „v dlouhodobé perspektivě bude muset stále více zemí uvažovat, jak zvýšit příspěvek studentů. Hlavní otázkou se proto stane, zda zavádění školného podpoří politiku rostoucí účasti na vysokoškolském vzdělávání nebo zda školné studenty v jejich vstupu na vysoké školy odradí. Ještě několik let nebude situace zcela jasná, ale sektor vysokých škol dlouhodobé investice potřebuje, zvláště když celý ostatní svět do něj investuje velmi intenzivně.“

Jack Grove – European Austerity. Times Higher Education, 9. February 2012.

Ve Španělsku nová konzervativní vláda ohlásila v prosinci 2011 největší program úspor v historii země ve výši 11,8 miliard US$. Dopad na vysoké školy není ještě přesně znám (rozpočet je v parlamentu projednáván na konci března 2012), bude se však jednat o stovky milionů dolarů, o které přijde resort vzdělávání i vlády regionálních autonomních společenství (Španělské království je rozděleno do 17 autonomních regionů – comunidades autónomas), jež mají klíčovou úlohu při financování vysokých škol.

Nový program úspor následuje po značném snížení rozpočtu vysokých škol, které proběhlo již v roce 2011; v posledních třech letech tak byly sníženy o celých 20 %, jak konstatovala Španělská konference rektorů CRUE (Conferencia de Rectores de Universidades Españolas). Rovněž rozpočty na výzkum byly postiženy, v roce 2010 došlo ke snížení o 15 %, v roce 2011 o dalších 8 %. Podle mluvčího CRUE „vysoké školy si jsou problémů již několik let dobře vědomy a výdaje snižovaly, jak nejvíce mohly, takže v minulých letech již vyčerpaly všechny možnosti.“

V Irsku byly platy vysokoškolských pedagogů redukovány o 15 % již v roce 2010, a to v rámci masivních úsporných opatření přijatých vládou, aby vyhověla podmínkám MMF. Plný efekt úsporných opatření se však projeví teprve letos po 29. únoru 2012 – to je termín, do kterého je možné se odchodem do důchodu vyhnout odpovídajícímu 15% snížení penze. Podle M. Jennnigse, generálního sekretáře Irské federace univerzitních učitelů, se k tomu chystá „velmi mnoho pracovníků v celém resortu. Již dnes mají úvazek o dvě až tři hodiny týdně větší, aby nahradili kolegy, kteří odešli. Jestliže teď máme velké potíže, pak odchody do důchodu přinesou skutečné problémy.“ Jennings považuje dnešní situaci za neudržitelnou: „něco se musí změnit. Když na to přijde, můžete přednášet i tisíci posluchačů, ale nemůžete jim opravovat písemné práce a poskytovat zpětnou vazbu.“ Snaha omezit náklady se projevuje i ve výzkumu tlakem na snížení počtu krátkodobých kontraktů, které má dnes v Irsku na 3,5 tisíce pracovníků.

Nový rozpočet v prosinci 2011 přinesl snížení základního financování vysokého školství o 2 %. Od podzimu 2012 se také o 332 US$ zvýší registrační poplatky studentů – někteří odborníci označují ovšem tento poplatek za neoficiální školné v zemi, kde je vysokoškolské studium pro studenty z EU zdarma – a dosáhnou maxima téměř 3000 US$. Podle Jenningse „tyto peníze spíše zmizí do státního rozpočtu nebo z nich bude splácen nějaký dluh MMF, než aby z nich bylo zřízeno byť jen jediné nové pracovní místo ve vysokém školství.“

Také v Itálii přinesl nový rozpočet v prosinci 2011 drastické škrty, ale ještě před tím prognózy na rok 2013 předvídaly, že se financování vysokého školství sníží o 20 %. V takové situaci nemůže pomoci ani skutečnost, že nový premiér Mario Monti jako rektor řídil Univerzitu Bocconi v Miláně (a zůstává prezidentem správní rady). Nicméně vysoké školy přivítaly jmenování nového ministra vzdělávání, vysokých škol a výzkumu. Stal se jím Francesco Profumo, který dříve vedl Národní agenturu pro výzkum a stál v čele Polytechnické univerzity v Turině a je považován za přesvědčeného reformátora. Jeho příchod by mohl znamenat žádoucí a kvalifikované změny italského vysokého školství.

Robert Visscher – Masters scholarships will be turned into loans. University World News 208, 12. February 2012.

Podle nového zákona se v Nizozemsku změní forma podpory magisterského studia: od roku 2013 dostanou studenti místo studijních grantů od vlády půjčku, kterou budou splácet 20 let. Náklady studentů se tak zvýší až o 3 200 € ročně. Nový zákon je částí opatření, jak uspořit 18 miliard €. Jak uvedl Halbe Zijlstra, státní tajemník na nizozemském ministerstvu školství (Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap), žádat finanční příspěvek od studentů, kteří budou ze svého vzdělání profitovat, je logické. Většinu nákladů bude stejně nadále hradit stát.

Jak uvádí Anne Herman Flierman, president University of Twente a mluvčí ECIU (European Consortium of Innovative Universities), nový zákon je v rozporu se zvýšenou potřebou kvalifikovaných absolventů v technických a přírodovědných oborech. Ty mají magisterské studium dvouleté proti většině ostatních oborů, kde je jednoleté. Pascal ten Hage, předseda Národní studentské unie LSVb (Landelijke Studenten Vakbond), která je zastřešující federací studentských organizací v různých vysokoškolských městech nebo na jednotlivých institucích, řekl, že toto prozatím nejrozsáhlejší úsporné opatření omezí přístup na magisterské studium, protože mnoho studentů se bude bát velkých dluhů. Podle největší národní studentské organizace v Nizozemsku ISO (Interstedelijk Studenten Overleg), která hájí obecné zájmy více než 630 tisíc studentů na univerzitách a vysokých odborných školách, není správné zvyšovat náklady na studium bez jeho zkvalitnění.

K některým úsporným opatřením došlo již dříve. Studenti, kteří překročí dobu studia o více než jeden rok, musí zaplatit pokutu 3 tisíce € (obdobně jako u nás tzv. sankční školné). Také je již zpoplatněno současné studium dvou studijních programů, což nyní může stát až 32 tisíc €. Další úspory však budou pravděpodobné nezbytné i v letošním rozpočtu. Halbe Zijlstra již naznačil možnost, že i na bakalářském studiu se změní studijní granty na půjčky.

Netherlands to privatize part-time studies. ScienceGuide, 28. February 2012.

Podle neoficiálních zpráv nizozemské ministerstvo školství uvažuje o privatizaci vysokoškolského studia při zaměstnání, aby ušetřilo zhruba 300 miliónu € ročně. Dnes je možné je realizovat nejen na soukromých komerčních institucích, ale i na veřejných vysokých školách, jejichž školné však zdaleka nepokrývá celé náklady studia.

Návrh na privatizaci předložila Nizozemská rada pro odbornou přípravu a vzdělávání NRTO (Nederlandse Raad voor Training en Opleiding), zájmová skupina reprezentující soukromé vzdělávací instituce v Nizozemsku. Ve zprávě, kterou NRTO před rokem vydala, uvedla, že „soukromé instituce mají výbornou možnost poskytovat studentům při zaměstnání vzdělávání šité jim na míru. Tím, že nabízíme vysoce kvalitní bakalářské i magisterské programy, významně podporujeme celoživotní učení.“

Podle Thoma de Graafa, předsedy Rady vysokých odborných škol (HBO-Raad), by to naopak mělo devastující účinek. Vysoké odborné školy (HBO – hoger beroepsonderwijs) by přišly o cca 250 miliónů €, protože na nich studuje valná většina studujících při zaměstnání – 60 tisíc oproti jen 9 tisícům studujícím na univerzitách. Zejména by byli postiženi učitelé, kteří tvoří přes třetinu HBO studentů při zaměstnání, i celý resort školství, kde již dnes v řadě předmětů chybí kvalifikovaní učitelé. Situace se vzhledem ke stárnutí učitelstva i celé populace v dalších 5–10 letech ještě zhorší, a právě studium při zaměstnání mělo být jejím řešením. Další výrazně dotčenou skupinou by se stali studenti magisterských programů na HBO, protože jich 77 % studuje při zaměstnání (9,5 tisíce z více než 12 tisíců).

Netherlands: 30 Arts and Humanities subjects to be closed. ESNA Bulletin N°127, 21. March 2012.

Nizozemské vysoké školy neotevřou na uměleckých a humanitních fakultách na 30 oborů v důsledku úspor i stagnujícího zájmu – počet studentů jazykových a kulturních oborů zůstává na úrovni roku 2006, ačkoli se celkový počet studentů bakalářského studia zvýšil o 20 %.  Některé obory (např. rumunština a portugalština) tak nebudou otevřeny na žádné vysoké škole v Nizozemsku. Na některých fakultách jsou nezbytné úspory v řádu miliónů € na fakultu; například univerzita v Groningen musí snížit rozpočet fakulty umění o 2,5 miliónů €. Panují značné obavy, že se bude muset snížit i počet pedagogů.

Státní tajemník na ministerstvu školství (Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap) Halbe Zijlstra uvedl, že není nutné, aby všechny instituce nabízely každý obor, naopak „pro kvalitu našeho vysokého školství je dobré, aby se vysoké školy profilovaly a zaměřily na obory, v nichž jsou nejlepší“.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Financování, Nizozemsko, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s